Kam a jak jedeme?

Jedeme tatranskou "električkou" ze Starého Smokovce do Tatranské Lomnice a odtud k Zelenému plesu.

Za čím jedeme?

Jdeme se pokochat krásou Zeleného plesa, které se nachází ve Vysokých Tatrách.

Výlet jsme podnikli v červnu 2009, kde jsme byli na týdení dovolené ve Starém Smokovci. Naše tůra začíná ve Starém Smokovci asi kolem 9 hodiny, kdy vyrážíme z hotelu na nádraží místní električky, která nás zavezla do Tatranské Lomnice. V místní samoobsluze jsme dokoupili proviant na tůru a vyrazili jsme na dolní stanici lanovky, která nás zaveze na Skalnaté pleso. V roce 2009 stála jednosměrná jízdenka 8 EUR. U lanovky jsme byli asi 10,30 hod. V kabince lanovky jsme společně cestovali s turistkami ze Zbraslavi u Prahy, takže jsme nebyli jedinými Čechy pod tatranskými štíty. Počasí nám moc nepřálo, poprchávalo a byla mlha. Po asi 15 minutové jízdě lanovkou jsme vysedli u Skalnatého plesa a obhlédli terén a rozcestník kudy k našemu cíli. Ze Skalnatého plesa můžete pokračovat dále lanovkou na Lomnický štít, tato lanovka jede po laně, které je ukotveno jen na Lomnické štítě a ve stanici u Skalnetého plesa, takže lano je docela prověšeno. My však vyrážíme po žluté značce do kopce na Velkou Svišťovku 2037 m.n.m. Mlha byla nepříjemná, takže jsme si výhledů moc neužili. Celá cesta na Svišťovku vede po kamenech a je docela náročná. Jednou jsme museli opatrně přejít sněhové pole a tak dřevěné hole byli na oporu dobré. Po cestě už zmizela kosodřevina a tak mezi kameny byla vidět tatranská květena. Pod Velkou Svišťovkou jsme došli na rozcestí Sedlo pod Svišťovkou 2023 m.n.m., od rozcestníku jsme došli na Svišťovku a odhadovali jsme, co bychom mohli vidět kdyby nebyla mlha. Po krátkém mlžném výhledu jsme šli po červené značce na Zelené pleso. To už jsme začali klesat kamenitými serpentinami k plesu. Asi po půlhodině chůze jsme vyšli z mlhy a naskytl se nám úchvatný výhled na dolinu se Zeleným plesem. Za jednou zatáčkou nás čekalo milé překvapení a to v podobě kamzíka, který si nás zvědavě prohlížel ze vzdálenosti několika desítek metrů. Pak zarachotili na cestě uvolněnými kameny turisti jdoucí za námi a kamzík utekl. Na konci sestupu na nás čekalo nejnáročnější místo naší tůry a to asi 20 metrový sestup jištěný řetězy. Při opatrnosti se dá vpohodě zvládnout. To už jsme šli po vrstevnici kolem Černého plesa 1579 m.n.m a za chvíli jsme konečně došli k Zelenému plesu.

V chatě u Zeleného plesa jsme se občerstvili, udělali několik fotek a vydali se na zpáteční cestu. Nejdříve jsme klesali po žluté a potom po modré značce do Tatranského Matliare a odtud již po rovince po silnici do Tatranské Lomnice, kam jsme dorazili kolem 19 hodiny. Takže naše tůra trvala něco přes 8 hodin. Unaveni jsem zasedli ke stolu v restauraci "U Starej mamy" a po večeři vyrazili električkou zpět do Starého Smokovce.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jedli jsme z vlastních zásob a uvařený čaj v termosce přišel v chladném počasí vhod. Večeřeli jsme ve stylové restauraci "U Starej mamy" a můžeme doporučit.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo se nám vše, jenom počasí z počátku nevyšlo, ale to je věc, kterou nelze změnit. Překrásné byly horské kytky mezi skulinami kamenů.

Ostatní informace

Na tůrách v Tatrách jsou kvalitní kotníkové pohory nutností a vzhledem k členitosti terénu a kamenitým cestám, jsou trekingové hole dobrým pomocníkem. My jsme měli oblíbené sukovice z předchozí dovolené, ale při zdolávání cesty pomocí řetězového jištění překáží, a proto se přikláním ke kvalitním trekingovým holím.