Kam a jak jedeme?

Jedeme zdolat vrchol Chopok v Nízkých Tatrách. Jedeme autem z Liptovského Mikuláše do lyžařského střediska Jasná, kde začneme cestu na vrchol Chopku 2024 m nad m.

Za čím jedeme?

Při naší letní dovolené na Slovensku si nenecháme ujít návštěvu Chopku, třetího nejvyššího vrcholu Nízkých Tater. Předchozí den jsme si vyšlápli do Vysokých Tater k Žabímu plesu nedaleko Popradského plesa. Trochu unavení z výšlapu si dnes dáváme odpočinkový den a tak vrchol Chopku zdoláme za pomoci lanovek.

Vyjíždíme ráno autem z Liptovského Mikuláše, kde jsme ubytováni v penzionu Baja. Cesta je dlouhá asi 16 km, projeme Demänovskou dolinu, mineme odbočky k jeskyním a pokračujeme podle mapy až k záchytnému parkovišti. Nakonec jsme zaparkovali na parkovišti Biela Pútˇ a světe div se parkoviště je zdarma. Jinak se milý turisté připravte na to, že na Slovensku se platí skoro za vše, a že je zde dráž než v naší milovaní vlasti.

Po zaparkování auta se znovu ujišťuji, že je parkoviště zdarma, bereme baťohy a jdeme ke stanici lanovky. Na informační tabuli se dovídáme, že k zdolání vrcholu musíme použít tři lanovky , čtyř sedačku, lanovku po kolejích Twinliner a kabinkovou lanovkou Funitel.

Zakupujeme si lístek /spíše kartu, je zálohovaná 2. eury/ na lanovky, která je zpáteční a v ceně je i zpáteční jízda na jižní stranu Chopku. Trochu s nedůvěrou čekáme na spuštění čtyř sedačky, která nás zaveze na první přestupní stanici. Vzpomněl jsem si na lanovku na Pustevny, kde při vystupování málem lanovka odvezla důchodce zpět do Trojanovic. Tak si v duchu myslím, snad při vystupování přibrzdí. Lanovka je tu a jedeme společně s párem turistických domorodců, ti nám z lanovky ukazují vyhořelý hotel, který byl oblíbený aj u našich turistů.

Vystupování z lanovky dopadlo dobře a my čekáme na přestup na lanovku, která jezdí po kolejích /Twinliner./ Jde o takovou kabinku bez řidiče, která nás po kolejích zaveze na další přestupní stanici Priehyba. Kabinka má kapacitu 50 osob a je zcela automatická, nebo jí někdo ovládá na dálku?/To jsem nezjistil/. Za několik minut vystupujeme na přestupu na Preihybě a plni dojmu si odskakujeme na místní WC. Musím podotknout, že tak luxusní WC jsem dlouho nezažil. Chvíli si užíváme výhledu na Nízké Tatry a čeká nás cesta poslední lanovkou. Poselední část cesty k vrcholu nás zaveze kabinková lanovka Funitel. Už tu je, trochu se to s námi zhoupne a už se kocháme překrásnými výhledy na okolní kopečky.

Tak konečně vystupujeme z poslední lanovky a už nám zbývá jen kratičký výstup na kamenný vrchol Chopku 2024 m nad m. To už jdeme samozřejmě pěšky, na hoře je už docela frišno, já ještě v kraťasech jsem asi jediný. Dojdeme na vrchol, uděláme nějaké fotky. S pokorou sledujeme okolní scenérii, vrcholky hor a krásnou přírodu. Z našeho rozjímání nás vytrhne vítr a mraky, které sem za jeho pomoci doletěly. Trochu zmrzlí se přesouváme do nedaleké Kamenné chaty pod Chopkom. V chatě je příjemné teplo, dáváme si něco malého k jídlu a výborný čaj z tatranských bylinek.

Počasí se stále neumoudřilo a viditelnost není zrovna nejlepší. Já už trochu přioblečený se společně s mojí přítelkyní přesouváme ke stanici lanovky. Na informačním panelu je aktuální teplota 5 stupňů C. Tak využijeme našeho lístku a pokračujeme lanovkou na jižní stranu Chopku. Nejdříve jedeme kabinkovou lanovkou na další přestup Kosodřevina 1494 m nad m. a dále už ne tak moderní čtyř sedačkovou lanovkou na Srdiečko 1213 m nad m. Zde znovu potkáváme pár turistů, se kterými jsme už jeli na první lanovce. Na stanici Srdiečko se nachází i stejnojmenný hotel. Asi po 20. minutovém čekání se vracíme stejnými lanovkami zpět na Chopok. Z lanovky vidíme bilboard, že letošní zimu zde bude v provozu nová kabinková lanovka, podle stavebního ruchu, to snad stihnou. Lanovky na sebe časově navazují a nestojí se zde žádné fronty. Nevím jak je to v zimě, protože Jasná je největší lyžařské středisko na Slovensku.

Počasí se už umoudřilo a jdeme se podívat na vyhlídkovou terasu restaurace Rotunda, která stojí v těsné blízkosti stanice lanovky na Chopku.. Výhledy z terasy jsou již krásné a tak si užíváme krásného dne. Restaurace je velice moderní, prostorná a je zde i výtah. Po sestoupení z terasy restaurace se ještě projdeme po turistickém chodníku po hřebeni a po krátké procházce se vracíme zpět lanovkami k našemu autu. Pod lanovkou z Chopku vede baiková trať, jak pro horská sjezdová kola, tak i pro terénní tříkolky, které si zde můžete zapůjčit. Při cestě zpět jedeme jen kabinkovou a kolejovou lanovkou, čtyř sedačkovou lanovku už nepoužijeme a jdeme pěšky. Jdeme kolem vyhořelého hotelu a zblízka vidíme, že obnova budovy bude hodně nákladná.

Po příchodu k výchozí stanici lanovky, vrátíme zálohované karty/jízdenky/ a zajdeme se podívat do místních krámků se suvenýry. Při cestě k autu jdeme kolem rozcestníku na kterém je směrovka k Vrbickému plesu, délka cesty je uváděna asi 20 minut. Tak se vydáváme rovinatou cestu k plesu. Na Slovensku rozcestníky nejsou udávané v kilometrech jako u nás, ale v hodinách. Už dříve jsme se setkal s tím , že časy jsou spíše orientační, záleží to na zdatnosti turistů. Udělali jsme si pohodovou procházku kolem Vrbického plesa a vrátili se k autu. Po přezutí z pohorek do tenisek jsme odjeli autem zpět do Liptovského Mikuláše.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najedli jsme se zčásti z vlastních zásob a dali jsme si párečky v Kamenné chatě pod Chopkom.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo se nám vše. Kvalitní služby, dostatečná parkoviště a moderní lanovky.

Ostatní informace

Cena zpáteční jízenky na Chopok včetně jízdenky na jižní stranu Chopku stojí

19 euro + záloha 2 eura za kreditní jízdenku. Parkoviště je zdarma.

I když se jednalo jen o Nízké Tatry, tak už se jedná o vysoké hory a podle toho se turista musí vybavit, pořádné boty a rezervní teplé oblečení, slabý kulich i rakuvice se do baťohu určitě vejdou.