V Hraběšické hornatině, cca 2 km od obce Bedřichov, nebo chcete-li na svahu horského hřbetu údolí říčky Oskavy, narazíte na zříceninu hradu Rabštejn (na souřadnicích N 49.94797°, E 17.1503°). Z původního hradu se zachovaly jen nepatrné zlomky zdí. I to však neubírá na faktu, že zříceninu stojí zato navštívit. Takže vzhůru na hrad!

Hrad Rabštejn ve zkratce

Své doby byl hrad Rabštejn nejvýše umístěným hradem Moravy. První zmínky o hradu pocházejí z počátku 14. století. Opuštěn byl v 17. - 18. století. Dnes je oblíbeným turistickým místem s krásnou vyhlídkou do širého okolí. Zachovalé jsou části hradeb, brány a zdiva či bašty s příkopem. Romantickou zříceninu vyhledávají jak turisté, tak cyklisté nebo místní při procházkách po krásách okolí.

Horolezecká oblast Rabštejn

Nejde však jen o turisticky oblíbenou lokalitu. Zajímavá je i pro horolezce a milovníky skal. Oblast se dělí na Přední a Zadní Skály. Přední skály se nalézají na jihozápad od horské chaty Rabštejn a tvoří ji devět věží a skalních svahů. Jejich výška je do 20 metrů. Mezi nejvyhledávanější skály patří Druhá věž, Třetí věž a Květina, které jsou zároveň nejvyšší. Zde se nacházejí převážně lehčí cesty. Na své si tedy přijdou hlavně začínající lezci.

Z historie hradu Rabštejn (Rabinstain)

První zpráva o hradu pochází z roku 1318. V té době se jej zmocnil Konrád I. - biskup z Olomouce, který jej odevzdal králi Janu Lucemburskému. Kdo byl předchozím majitelem hradu není s jistotou známé, spekuluje se však o tom, že byl v rukou některého z blízkých přátel Jindřicha z Lipé.

Od počátku 15. století hrad střídal často zástavní držitele. V období husitských válek tvořil Rabštejn "protiváhu" husitského Hradu Sovince a král Zikmund jej dával do zástavy jen svým věrným příznivcům. Počátkem 16. století získal hrad Rabštejn a celé rabštejnské panství jako zástavu Petr ze Žerotína, pán na Šumperka. Původní rabštejnské panství zasahovalo více na Šumpersko a jeho hospodářským střediskem byl Frankštát, nynější Nový Malín. Rabštejn byl však malý, ne příliš pohodlný a hlavně vzdálený od hospodářského centra panství. Proto si Petr ze Žerotína postavil kolem roku 1520 zámek v Janovicích, který se stal novým sídlem panství. Na Rabštejně pak bydleli někteří panští služebníci, především lesník.

Za třicetileté války byl hrad nouzově opraven a opatřen stálou vojenskou posádkou. V roce 1645 hrad dobyli Švédové a ponechali tu stálou posádku pod vedením důstojníka Kuklendera, která se stala postrachem celého okolí.

Poslední zpráva o tom, že je Rabštejn obýván je zaznamenána z roku 1693. Tehdy zde bydleli panští služebníci s hajným. V roce 1759 byl hrad považován již jen jako tajemné místo, kde se nachází, z doby švédské okupace, tajný vchod a bývalé vězení zločinců.

Od poloviny 18. století hrad definitivně zpustl. Lidé z blízkého Bedřichova postupně rozebrali zdivo hradu jako stavební materiál a s pomocí klimatických vlivů a přibývajících let tak zapříčinili jeho současnou podobu.