Zříceniny raně gotického hradu Žampach stojí na výrazném kuželovitém kopci nad stejnojmennou obcí v Pardubickém kraji, západně od Letohradu. Hrad byl hlubokým, ve skále vytesaným příkopem rozdělen na větší Předhradí a menší hrad. Obě části dnes spojuje lávka. Na Předhradí se dochovaly základy hranolové věže, zvané Bílá, zbytky obvodní hradby a archeology odkrytá spodní část kulaté věže. Na vlastním hradě, vybudovaném na skalnatém výběžku, se dochovaly zbytky brány, spodní část paláce s valeným sklepem a část obvodové hradby. Hradní zříceniny dnes působí velmi malebně a areál je volně přístupný.

Historie

Hrad vznikl při kolonizaci povodí Tiché Orlice na přelomu 13. a 14. století. Jeho zakladatelem byl zřejmě Petr ze Žampachu, který loupil na sousedním lanšperském panství. Poté hrad získal král Jan Lucemburský, který jej dal do zástavy pánům z Lipé. V roce 1347 přešel hrad na loupeživého rytíře Jana ze Smojna, zvaného Pancíř. Když se v roce 1425 zmocnil hradu Jan Městecký z Opočna, který se přiklonil na stranu císaře Zikmunda, obléhalo a dobylo Žampach husitské vojsko. V letech 1367 ? 1574 patřil hrad Žampachům z Potštejna, za kterých byl hrad v roce 1469 obnoven a přestavěn. V 16. století však přestal být hrad obýván a zpustl. Za třicetileté války byl hrad zcela zničen, když ho několikrát vydrancovali Švédové a v roce 1648 císařské vojsko. Hradní zříceniny pak byly postupně rozebírány na stavební materiál