Litomyšlský zámek byl postaven v letech 1568 až 1581 jako reprezentační rodinné sídlo nejvyššího kancléře Království českého Vratislava z Pernštějna a španělské šlechtičny Marie Manrique de Lara. Výstavbou byli pověřeni císařští stavitelé Giovanni Battista Aostalli a Ulrico Aostallis a na výzdobě zámku /psaníčková a figurální sgrafita na fasádách a štítech a s dvěma Velkými bitevními scénami na hlavním nádvoří/ se převážně podíleli italští mistři. Zámek je jednou z nejkrásnějších renesančních staveb střední Evropy. Po požáru v roce 1775 bylo mimo jiné v letech 1796 – 1797 vybudováno zámecké divadlo, jehož jedinečný soubor jevištních dekorací provedl vídeňský dvorní malíř divadelních kulis Josef Platzer.

Zámek se v roce 1855 dostal do aukce, ve které ho koupili Thurn - Taxisové. Ti na zámku již nesídlili. Přesto zůstal zámek v jejich držení až do konce druhé světové války, kdy byl na základě Benešových dekretů rodu zabaven. V roce 1962 byl prohlášen národní kulturní památkou, roku 1999 byl zařazen do seznamu UNESCO.