Renesanční zámek je výraznou dominantou města Bechyně na Táborsku v Jihočeském kraji. Zámek stojí na skalnatém ostrohu nad ústím říčky Smutné do Lužnice. Zámek s hranolovou věží uzavírá obdélníkové nádvoří. Nádvorní fasády zdobí nástěnné malby z 80. let 16. století, které u nás nemají obdoby. Znázorňují figurální, bitevní a biblické výjevy, ale i dekorativní a iluzivní architektonické motivy. Na jižní příčný trakt navazují dvě křídla,která jsou pozůstatkem původního gotického hradu. Rozlehlému, nyní parkově upravenému předhradí se vstupní bránou dominuje objekt pozdně gotické sýpky ze začátku 16. století, bývalý pivovar ze 16. století, jízdárna a stáje. Mezi zámeckými interiéry vyniká velký rožmberský sál s malířskou výzdobou z konce 16. století, zbrojnice s dřevěným kazetovým stropem a malbami, soudní síň se štukovou výzdobou a reprezentační sál, zvaný také Svatební síň Petra Voka. V původních zámeckých interiérech je k vidění historická expozice, v pěti podlažích bývalé sýpky na předhradí je Muzeum sochaře V. Preclíka, v bývalém zámeckém pivovaru je expozice Alšovy Jihočeské galerie ? česká a světová umělecká keramika.

Historie

Již v 10. století zde bylo přemyslovské hradiště, které se později dostalo do majetku pražských biskupů, od kterých hradiště v roce 1268 koupil král Přemysl Otakar II., který na jeho místě založil královský hrad. Za Jana Lucemburského přešel hrad do majetku šlechty. Od roku 1340 jej vlastnili Šternberkové, pak se majitelé často střídali. V letech 1477 ? 1530 drželi Bechyni opět Šternberkové, kteří hrad výrazně přestavěli, především vybudovali rozsáhlé pozdně gotické opevnění s dělovými baštami. V roce 1569 koupil Bechyni Petr Vok z Rožmberka, který nechal v letech 1581 ? 1584 původní hrad podle plánů B. Maggiho přestavět na renesanční zámek. Kvůli dluhům byl však Petr Vok nucen v roce 1596 Bechyni prodat a bechyňské panství tak již potřetí získali Šternberkové, kteří jej drželi až do roku 1761, kdy Bechyně sňatkem přešla do majetku Paarů, kteří ji vlastnili až do roku 1948. Paarové provedli barokní a klasicistní úpravy, které však vzhled zámku příliš nezměnily, protože se soustředily především na zámecké interiéry. Později sloužil zámek potřebám ČSAV.