Znalcům Orlických hor a jejich podhůří Studenské skály netřeba představovat - vždyť se jedná o nejmohutnější a nejdelší skalní masív, který v těchto horách uvidíte. Přerušovaný pás mrazových srubů, tvořených ortorulou až pegmatitem, tvoří výraznou terénní hranu asi 100 m pod vlastním vrcholkem Studeného (721 m)... a kdyby nebyly skály skryty v lese, staly by se jejich Bradla významným krajinotvorným prvkem. Takto je bohužel vidět jen jejich nepatrná část ze žel.zastávky v Těchoníně. Skály tedy zdáli moc dobře vidět nejdou, ale z opačného hlediska se má věc trochu jinak: přímo na vrch Studený vede červeně značená turistická trasa z obce Studené do Vlčkovic a z nejvyššího místa vás šipka a dobře prošlapaný chodník nasměruje k sestupu východním směrem. Po chvilce se ocitnete na přírodní vyhlídkové plošině s lavičkami a tábořištěm, nacházejícím se nahoře na hraně nad střední nejvyšší částí skal... a vám už nezbývá, než se za přiměřeného počasí kochat krásnou půlkruhovou výsečí, do níž je zahrnuta oblast od jihu od Jablonného nad Orlicí až k severu po Mladkov. Hlavním středem vašeho zájmu se ale stane masív Suchého vrchu a jeho rozsochy, které vidíme směrem na východ. Pokud ve vás zahlodá červíček pokušení a vy se budete chtít podívat na srázy Studenských skal hezky zblízka, doporučuji se vydat po hraně skal vpravo (a směrem k jihu) po jednom z horolezeckých chodníčků.

Ten se proplétá mezi vrcholkovými nádstavbami mrazových srubů a v místech, kde skalní výchozy řídnou, se mezi nimi dá opatrně sestoupit pod stěny mrazových srubů. Ten jejich hlavní souvislý pás dosahuje délky 300 metrů a zde se také skalní stěny šplhají do více jak dvacetimetrové výše (ta nejvyšší dokonce 27 m). Pod úpatím skal vede vzorně upravený horolezecký chodník pohodlně po vrstevnici - je vidět, že lezci mají zdejší terén obtížbosti 4.5 a 6 v oblibě. Ale my turisté a romantici příliš nadšeni nebudeme - tento pás není příliš členitý a z nedostatečného odstupu nás z pohledu na skalní stěny bude brzy bolet za krkem! Lepší a zajímavější je to dál za tímto mohutným pásem, který je asi na 50 m přerušen a z toho dalšího, ale kratšího pásu skal vyčnívají výrazné skalní polověže. Po chodníčku se dá sestoupit ke zpevněné lesní cestě, vedoucí rovněž po vrstevnici, a pokud bychom po ní pokračovali směrem k Vlčkovicím, projdeme ještě okolo jednoho divokého a asi sto metrů dlouhého skalního výchozu. Ten je ale skryt v lese nad cestou a daleko zajímavější je pohled na malebnou skalku pod prudkým ohybem silničky, kterou přerušovaný pás Studenských skal končí a celkově tak dosahuje neuvěřitelné, sedmsetimetrové délky!