Malebný kopec, vypínající se z hřebene Vsetínských vrchů nad Velkými Karlovicemi, není jen typickou valašskou turistickou destinací, ale jeho odlesněné témě nabízí z mnoha míst také kouzelné výhledy. Stačí vybrat si k procházce po jeho hřebeni červenou turistickou trasu, která stoupá od silnice ke Zvonici a k hotelu Čarták. Už z tohoto mírného převýšení se nabízejí první pohledy na okolní krajinu. (I když tady se vaše zraky asi budou spíše pást na uměleckých dřevořezbách valašských umělců, umístěných po louce nad Zvonicí až pod samotný hřeben.) Silnička s červeným značením stoupá na rozhraní lesa a okolních pastvin až pod vlastní vrchol Soláně, k jehož nejvyššímu bodu (861 m) vysílá trasa krátkou vyznačenou odbočku. Ale ještě předtím se po celou dobu procházky můžeme radostně kochat nejen nádhernými intimními patriemi přírody v našem nejbližším okolí, ale také dalekým výhledem do modré dáli, v níž se skví kontury Veřovických vrchů, Radhoště a dalších vrcholků Beskyd. Po krátkém intermezzu v lesním stínu se ocitneme na okraji lyžařské sjezdovky a z tohoto bodu se nabízí severním směrem na Beskydy ten nejkouzelnější výhled. Jen o kousek dál přijdeme na turistické rozcestí, odkud klesá žlutá značka dolů k turistické chatě na Soláni. Než se po ní spustíme dolů, doporučuji všem ještě popojít kousek po červené, která pokračuje dál po hřebeni. Vychází na rozsáhlou pastvinu se starou pasekářskou usedlostí, tady sice výhledu severním směrem brání hradba jehličnatého lesa, ale zato se nám otvírá ničím nerušený pohled k jihu na předlouhý vrcholový hřeben Javorníků a do hlubin údolí Vsetínské Bečvy.

Když se potom vrátíme zpět na rozcestí, žlutá prudkým klesáním vyběhne z lesa na louky a Pastviny s dalšími nádhernými výhledy. Tady ale naši pozornost zaujmou také původní (anebo na rekreační objekty přestavěná) pasekářská obydlí. Značka mezi nimi klesá dolů k pohostinné turistické chatě a pokud tu nejste vlastním vozem, tak hned pod chatou narazíte u silnice na zastávku busu. Popisovaná trasa je krátká a je proto vhodná pro krátkou procházku i s malými dětmi. Pokus se vám vydaří počasí, čeká vaše ratolesti na tomto kratičkém, jen 2 km dlouhém výletě, tolik zajímavostí a dobrodružství, že jim ani nezbude čas položit vám tu stupidní otázku, kterou se mezi milióny diváků na celém světě proslavil oslík v sérii filmů o Shrekovi: "Už tam budééém?!?"

(Jednu výhradu k překrásnému vrcholu Soláně bych ale přece jenom měl - všude tam, kde narazíte na ty nejkouzelnější partie, vadí k vašemu dokonalému prožitku desítky okolních sloupů, nesoucích dráty s elektrickým vedením. Komunistům se sice někdy v 50-tých letech zdařil velmi bohulibý slib, kdy zavedli pasekářům elektřinu do každého stavení, ale tyto výdobytky civilizace dodnes nepředstavitelně hyzdí celou tu valašskou (a nejen pasekářskou) krajinu! Jistě - naše oči jsou přizpůsobivé a my si ty všudypřítomné dráty ze svého mozku klidně vymažeme, ale hledáčky našich fotoaparátů to prostě nedokážou...)