Pomineme-li Hučivou Desnou, která po soutoku s Divokou Desnou vytváří samotnou Desnou bez přídomku (Divoká je považována za hlavní tok), je Merta největším přítokem Desné. Do Desné se vlévá na jejím 17. ř.km. U Petrova (nad Desnou).

Protože její pramenná oblast se nachází ve značné nadmořské výšce (přes 1200 m mezi Velkou a Malou Jezernou), musí překonat k soutoku poměrně slušný výškový rozdíl. To se logicky projevuje v prvních metrech (kilometrech) toku. A protože v Hrubém Jeseníku jsou svahy občas dosti prudké, dají se i na Mertě očekávat nějaké vodopády a kaskády.

Po zhruba kilometru sbírání potůčku na relativně rovinatém temeni hor se říčka začíná prudčeji svažovat do údolí. Zhruba tam, kde tok překonává lesní cestu k Františkově myslivně už potůček přechází v pravou horskou bystřinu a právě pod zmíněnou cestou najdeme z vodopádového hlediska asi nejzajímavější úsek.

Bystrý pozorovatel objeví v serpentině pěšinku, která vede po pravém břehu prudce do údolí. Jednodušší a pro většinu zájemců i častější je ale přístup z opačné strany, tedy zespoda. Po lesní asfaltce s Vernířovic na Branku se poměrně snadno dostane k serpentině s mostem přes Mertu. Zespoda je pěšina daleko patrnější (při pohledu na levé straně potoka). První kaskádky jsou k vidění již asi po 150 m, většina dalších stupňů dosahuje výšek 1–2 m, některé jsou spíše skluzavky než pravé vodopády. Asi po kilometru šplhání je k vidění největší vodopád, údajně 4 m vysoký (mě se zdál tak kolem 3 m).