Obyvatelé Vizovic si na malou atraktivitu svých historických památek věru stěžovat nemůžou: město návštěvníkům nabízí prohlídku krásného státního zámku a parku, kostel sv.Vavřince také stojí za shlédnutí... a to ještě leckterý turista ani netuší, že tu mají poblíž města také dobře utajený hrad! No hrad... jak se to vezme... on to vlastně ani skutečný hrad není a hradem jej nazývají pouze místní. Ale romantická zřícenina, skrývající se v lesním podrostu pouhých 200 m od červeně značené turistické trasy (a ležící na Janově hoře jen 3 km od Vizovic) jako ruina šlechtického sídla opravdu vypadá. A bodejť by ne: původně zde stávala jen panská ovčírna s dvacet metrů hlubokou studnou, vysekanou ve skále a toto místo neslo název Prokopský dvůr. Ale na začátku 18.století vizovické panství vlastnil rod Gollenů. Panstvo se v létě na zámku nudilo a jelikož tehdy byla v módě výstavba různých letohrádků, dostal zámecký pán nápad přistavět ovčírně na Prokopském dvoře romantické patro. Mělo být dostatečně reprezentativní k pobytu panstva a jeho kratochvílím, však si jej také v letech 1710 - až 1747 Gollenové hezky užili.

Poté se zde střídali nejen rody, ale také nešlechtičtí vlastníci. Z nichž nejdéle se o objekt řádně nestaral stát a Lesní správa Luhačovice, ale tak tomu bylo až po II.světové válce. Janův hrad - jak už jej dávno nazývali domorodci - chátral až dochátral. Nebylo to ale vinou nového vlastníka (od roku 1993 město), ale ničivým požárem o dva roky později. Zřícenina se změnila na ruinu, vhodnou leda tak k demolici a zarostla náletovými dřevinami. Užuž se zdálo, že je její osud definitivně zpečetěn, ale v roce 2013 se stal zázrak! Skupina nadšenců z Vizovic se rozhodla zříceninu zachránit budoucím generacím a zbudovat zde místo, kde by se mohli setkávat nejen turisté, ale v letní sezóně třeba i příznivci divadla a jiných akcí. A v jejich plánu samozřejmě nechybí ani úmysl, zbudovat v ruinách "hradu" vyhlídkovou plošinu. Cesta ke všem těmto bohulibým úmyslům ale jednoduchá není. Naštěstí nechybí další nadšenci a dobrovolníci z okolí, a tak od roku 2013 zřícenina notně prokoukla.

Ač se to možná návštěvníku navenek ani nezdá, byl zde odpracován velký počet brigádnických hodin a prozatím zde bylo pro záchranu Janova hradu učiněno toto: v létě 2013 byla upravena plocha pro ohniště a venkovní posezení, bylo započato s vyklízením suti z jižní části zříceniny, vyčištěna bývalá zahrada a venkovní nádvoří a ta tajemná hluboká studna dostala nad terénem novou obezdívku. V roce 2014 se pokračovalo nejen s vyklízením sutí, ale také s opravou zdiva, úpravou klenby a komína, úpravou nádvoří a vybudováním turistického přístřešku. Začátek letošního roku a jeho Jarní měsíce patřily renovaci studně - spárování a nová obezdívka. A v takovém stavu prací jsem Janův hrad spatřil i já s jednou vzácnou návštěvou. Opravy zříceniny ještě nějaký čas potrvají, ale už teď je za všemi těmi zachránci vidět pořádný kus odvedené práce. A já můžu její návštěvu všem vřele doporučit...