Čtyřtisícové jihomoravské městečko Velké Opatovice sice nepatří k turisticky nejsledovanějším destinacím, ale příznivci historických památek i přírodních zajímavostí si tady to své rozhodně najdou. Koneckonců i já jsem byl mile překvapen množstvím zaznamenáníhodných objektů. Na středověk ani lákadla typu zámku Hluboká ovšem musíte zapomenout. Zámecký komplex s pozoruhodným parkem zde ovšem najdete a je více než pravděpodobné, že se zde nějakou tu chvilku zdržíte. Klasické prohlídkové okruhy tady na vás sice nečekají, ale to neznamená, že zde není na co pohlédnout. Navíc farní kostel sv. Jiří a některé místní drobné památky jsou vzdáleny coby silnější jedinec pověstným oblázkem dohodil. Mnohdy i bez rozběhu …

Šlechtické sídlo zde není žádným velkým překvapením, protože v historii města se setkáváme se jmény významných rodů, jakými určitě byly Věžníkové, Salmové a Herbersteinové. Zámek ve Velkých Opatovicích pochází z poloviny 18. století, byl totiž postaven v roce 1757, pochopitelně v barokním slohu. Na jeho současné podobě se však podepsala – minimálně - poslední přestavba v letech 1914 až 1917 (poslední samozřejmě nebyla, ale o tom až později). Od roku 1924 nebo 1934 (jednotlivé informační prameny se nějak nemohou shodnout) je zámek majetjem obce Velké Opatovice, které se staly městem až v roce 1969. A o čtyři roky později, tedy v lednu 1973, zámek částečně vyhořel. Proto byla (až !?!) v roce 1990 zahájena - pod názvem Fosili a podle projektu Ing. Zdeňka Fránka – jeho dostavba. Ta byla dokončena v roce 2008 a je v ní umístěno Moravské kartografické centrum, což je údajně naprosto unikátní projekt nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Navíc tato moderní část bývá často přirovnávána k některým stavbám Santiniho.

Na místě, kde dnes najdete zámek, stávala původně malá – tzv. horní - tvrz. Na jejím místě nechal roku 1699 postavit Jiří Markvart z Vězník malý barokní zámeček s pěti obytnými místnostmi a obklopil ho zámeckým parkem, který nahradil někdejší vodní příkopy. V roce 1757 (tento letopočet najdete i na vstupním portále) pak nechává na místě původního zámečku Karl Otto hrabě Salm-Neuburg postavit nový přízemní pozdně barokní zámek. stavbu. V letech 1797 až 1945 patřil hrabatům z Herbersteinu, která jej upravila empirově a později také novobarokně. Zámek totiž čekaly různé stavební úpravy v polovině 19. století a v letech 1908-1911 a 1914-1917. Při nich byly nahrazeny původní střechy mansardovými a současně byla postavena zahradní lodžie, neobarokní věž i nová vrátnice při vjezdu do zámku.

V průběhu I. světové války je v zámku zřízen lazaret, a poté, co jej získala obec, se sem stěhuje obecní úřad a škola. Ta i s přistavěnou tělocvičnouu a sallou terennou vyhořela roku 1973 (podobné požáry škol svého času objasňoval již Jára da Cimrman). V 80. letech minulého století zde vzniklo také letní kino. V zámku, který je dnes chráněn jako kulturní památka České republiky, sídlí městský úřad, banka a několik soukromých podnikatelů. Součástí zámku bylo také městské muzeum s pamětní síní akademického sochaře Karla Otáhala, který žil ve Velkých Opatovicích celkem 30 let. Do jisté míry je tento zámek zajímavou ukázkou nakládání minulého režimu s historickými památkami.

Celý zámecký areál je ohrazen a budovy obklopuje poměrně rozlehlý park, který – jak již bylo naznačeno výše – je starší než jednotlivé budovy. A musím se zcela bez mučení přiznat, že park mě zaujal více než přestavěné šlechtické sídlo. A nejen proto, že jsem zde byl na jaře – množství květů totiž korigovala zatažená předbouřková obloha. Vždyť se zde nachází například slavná opatovická borovice, o které jsem již na stránkách Turistiky psal a která je údajně zakletým drakem, do kterého na všech vyobrazeních píchá kopím sv. rytíř Jirka. Tu doplňuje strom hrdina, neboli opatovická lípa. Pět set let starý gigant s obvodem okolo deseti metrem je dnes již jen torzem původního stromu. Svého času největší lípa velkolistá Jihomoravského kraje byla udolána vichřicí v roce 1988. A na závěr ještě přidám sochu Bedřicha Smetany v nadživotní velikosti. Ta zdobí zámecký park od roku 1959 a jejím autorem je akademický sochař Karel Otáhal. Celý park je památkově chráněnou lokalitou.