Obec Velké Heraltice se nachází na Opavsku, žije zde více než šestnáct stovek obyvatel a poprvé je písemně zmiňována v roce 1250. Zdejší nejzajímavější památkou je určitě zámek, nacházející se v rozsáhlém parku nad Heraltickým potokem, na východním okraji obce. Původně se ovšem jednalo o gotický hrad s okrouhlou bergfritovou věží z přelomu 13. a 14. století, který byl v 15. století rozšířen a koncem 16. století přestavěn na krásný renesanční zámek. Ani tato úprava však nebyla konečná a zámek čekaly další přestavby každé následující století, tedy 17., 18. i 19. Zámecký objekt má Velké a malé nádvoří, mezi které byla – na přelomu 19. a 20. století - vestavěna novogotická kaple a mezi kterými se také nachází pozůstatek někdejší hradní věže.

Mezi známější majitele zámku, kteří objekt také stavebně upravovali a rozšiřovali, patřila hrabata z Vrbna nebo cisterciácký klášter na Velehradě, mezi smutné historické události velký požár obce v roce 1666. K největším úpravám interiérů došlo v roce 1767 a poslední velká rekonstrukce zde proběhla v roce 1970. Dnes v zámeckém komplexu sídlí základní škola (praktická a speciální), Střední škola, Dětský domov, Školní jídelna a internát. A protože se jedná o soukromý subjekt, je sem vstup zakázán. Tolerován je pouze pohyb po pěkném anglickém parku, který zde – spolu s oranžerií – vznikl v 19. století, zřejmě v roce 1830. V té době byl zámek uváděn jako „velký a krásný, s věží, věžními hodinami a mnoho nádherně zařízenými místnostmi“.

Barokní přestavba zámku do podoby aristokratické rezidence proběhla za Jiřího Štěpána hraběte z Vrbna a je připisována staviteli italského původu Lorenzo Nicolovi. Na vnitřní výzdobě zámku, zejména zámecké kaple, se podílel sochař a štukatér Andreas Anrath. Přes svou nepřístupnost patří zámek ve Velkých Heralticích mezi nejvýznamnější zámecké objekty na Opavsku. Již od roku 1958 je tento zámek zařazen mezi Kulturní památky.

Současný zámecký park se rozkládá v členitém terénu kolem zámku a jeho celková plocha přesahuje šest hektarů. Přírodně-krajinářský park je terénním zlomem rozdělen na dolní a horní část. Park je ohraničen zdí z lomového kamene, která je v severozápadní části prolomena vstupní bránou, i pletivovým oplocením. Jižní strana parku pak příkře padá k Heraltickému potoku, za kterým park přechází v les. Zámecký park má značnou dendrologickou hodnotu a zdejší stromy často dosahují věku až 150 let. Většina botanicky a architektonicky cenných dřevin je vysázena solitérně v severní části parku, která je poměrně dobře udržována. Základ parku je tvořen zejména domácími dřevinami, hlavně pak lípami, javory a jasany. Mnoho stromů sice muselo být v minulosti z různých důvodů odstraněno, ale přesto zámecký park ve Velkých Heralticích patří k nejhodnotnějším přírodně-krajinářským parkům u nás.