TECHNICKY POPIS:

Trebechovicky (tez Probostuv) betlem je unikatnim dilem jak z hlediska umeleckeho, tak technickeho. Je 7 metru dlouhy, 3.2 m siroky a 1.8 m vysoky. Figurky jsou 10 - 15 cm vysoke. V celem betlemu je 180 statickych figurek, 120 figur je pripevneno na retezovych pasech a 51 figurek napodobuje lidi pri jejich kazdodenni praci. Z dalsich vice nez 1.500 predmetu zde nalezneme stromy, stavby, hudebni nastroje, radu figur zvirat, prirodni utvary atd. Pohybovy mechanizmus betlema je cely ze dreva. Sklada se z vice nez 150 ozubenych kol a kolecek, drevenych pak, retezu a remenu. Roku 1935 byl betlem osazen malym elektrickym motorkem nahrazujicim kliku, kterou se pred tim uvadel do pohybu. Figurky jsou zhotoveny z lipoveho a hruskoveho dreva. Stavby, stroje, stromy a jine prvky jsou zhotoveny z buku, jasanu a ojedinele i z tresne. Kostra je ze smrku a jedle, ozdoby z ruznych druhu drev. Mechanizmus je ze dreva bukoveho, tresnoveho a habroveho. V roce 1972 byl nosny ram betlemu zpevnen ocelovou konstrukci. Prirozenym stredem betlemu jsou jeslicky. Od nich se po obou stranach rozviji dej na sedmi terasach. V jeslickach je tradicní seskupení figur: Svata rodina a klanici se pastyri. Na leve strane jsou na první prizemni terase figurky remeslniku a obycejnych lidi pri praci. Najdeme mezi nimi mnoho tehdejsich trebechovickych obcanu. Stejne tak je tomu i na terase druhe, kde je umistena trebechovicka kapela s kapelnikem Jaromerskym. Do Kovadliny busi mistni kovari - bratri Storkove. U tkalcovskeho stavu sedi posledni trebechovicky tkadlec - Karel Zeleny a muzeme videt i Josefa Probosta ve figure truhlare. Na treti terase jiz krome remeslniku vidime i pruvod darovniku, stejne jako v casti ctvrte, kde je mimo jine umisteno pet ze sedmi vyrezavanych stromu. Symetricky na leve i prave strane prizemni terasy stoji dva modely parnich stroju, asi jedine, ktere kdy byly do betlemu postaveny. Zbyvajici terasy jsou zaplneny scenkami predstavujicimi biblicke vyjevy od zvestovani Panne Marii po ukrizovani Jezise Krista az po jeho nanebevstoupeni. I mezi biblickymi postavami jsou pry rozeznatelne nektere tvare tehdejsich obcanu Trebechovic. Zcela pred betlem vystupuji do popredi dve figurky - chlapec a divka - s cinovymi miskami v rukou, jako taktni upozorneni pro tehdejsi navstevniky, kam polozit peniz jako vstupne.

TVURCI BETLEMA:

Josef Probost se narodil dne 25.3.1849 v Trebechovicich. Vyucil se truhlarem a ve svych jedenadvaceti letech odesel na vojnu, kde pobyl 12 let. V roce 1882 prevzal hospodarstvi po svem otci. Probost se spratelil s rezbarem Josefem Kapucianem, ktery se narodil 19.3.1841 v Jaromeri. Kapucian se dohodl s Probostem, ze mu do betlema bude vyrezavat figurky. Josef Probost si dobre uvedomoval, ze jeho rezba je proti Kapucianove mene dokonala a proto rad vyuzil jeho mistrovstvi. Sam se pak venoval zejmena konstrukcnim prvkum, architekture a tvorbe KRAJINY. Postupne ztratil zajem o praci v hospodarstvi a veskerou zatez pri obstaravani obzivy ponechal na sve zene a dceri. Probostovym nejmilejsim spolupracovnikem se stal sekernik Josef Friml. Sekernictvi, remeslo dnes jiz zanikle, prinaselo obzivu konstrukterum dumyslnych drevenych mechanizmu do pil a mlynu. Josef Probost touzil, patrne po vzoru vamberickych mechanickych jesli Longina Vittiga, svuj betlem uvest do pohybu. Diky podilu Josefa Frimla byl vytvoren jedinecny system soukoli, vacek, hrideli a tahel, ktery odbornici obdivuji dodnes. Probost nevahal leccos v betlemu predelat a prizpusobit podle rad sekernika Frimla a jiste nelitoval. Obzvlast slozite bylo vytvorit pohyb figur tak, aby napodobovaly prirozeny pohyb lidi pri praci. Vypravi se, ze Probost s Frimlem dlouho nemohli sladit pohyb ruky a kyvani hlavy sv. Josefa a jednou vybehl Probost v pantoflich a podvlekackach na namesti a kricel: "Ten pacholek nebude poradne kolibat a nebude !" Pro mnohe bude prekvapenim, ze betlem byl postaven do praveho uhlu, tak, jak se bezne v podhuri Orlickych hor betlemy v minulem stoleti stavely. K naprimeni do dnesni delky doslo patrne z duvodu snazsiho ukladani na vuz pro cestovani, ktere vsak trvalo pouze nekolik let. Nedlouho po dokonceni betlema totiz prisla tezka rana v podobe I. svetove valky, ktera znemoznila cestovani betlemu po poutich a vystavach a ocekavany financni zisk se nedostavil. Z Probosta, drive druzneho cloveka se staval zatrpkly, nevlidny samotar. Betlem se stal pro ostatni cleny rodiny symbolem hospodarskeho upadku a dluhu na Probostove statku. O Vanocich roku 1925 Josef Probost ulehl. Clenove rodiny se zarmoucene divali, jak zivot opousti tohoto neklidneho cloveka, jenz ze vsech vasni, ktere jej provazely, mel jednu nejsilnejsi - betlem. V rannich hodinach dne 20. brezna roku 1926 rezbar Josef Probost zemrel.

HISTORIE BETLEMU PO SMRTI JOSEFA PROBOSTA:

Na dobu osmi let po Probostove smrti upadal betlem v zapomneni, snad proto, ze Probostove rodine prinesl mnoha zklamani a ocekavani nenaplnil. Dcera rezbare Probosta s manzelem se rozhodli betlem prodat. Prave vcas, nebot na dreve uz zacal misto rezbaru pracovat cervotoc. Nastesti doslo k dohode s predstavenstvem Ceskoslovenske cirkve husitske ve meste, respektive pany Frantiskem Skrivanem, mistnim ridicim ucitelem a Jaroslavem Burdychem, majitelem tovarny na kozene zbozi, ktery pozadovanou sumu proplatil. Betlem byl dle zapisu v cirkevni kronice ze dne 13.7.1934 prodan za castku 15.225,- Kc a tim byl zachranen pred dalsim chatranim. Od roku 1935 byl Probostuv betlem opet v plnem lesku a znovu se vydal na cesty pripraven sklizet slova obdivu a uznani nejprve v Kostelci nad Orlici a Pardubicich. Potom prisla uspesna vystava v prazskem Myslbeku. V roce 1936 betlem navstivil Dvur Kralove n. L. a sklidil velky obdiv stejne jako v brnenskem Alsi. Pokracovaly cesty na Slovensko do Bratislavy, Piestan a Hlohovce. Zlatou medaili byl betlem v roce 1937 ocenen na vystave v Uherskem Hradisti. Velky uspech v roce 1938 betlem zaznamenal take v Kosicich, ale potom jiz bylo treba spechat domu pred hrozbou druhe svetove valky. V prubehu nekolika let cestovani betlemu nechal na dvorku sve vilky Frantisek Skrivan vystavet provizorni drevenou kolnu, do ktere se betlem vracel v obdobi mimo vystavy. Po II. svetove valce, v obdobi po unorovem prevratu v roce 1948 a nastupu vlady komunisticke strany, prisly do mesta nove pomery. Trebechovicky betlem presel do majetku statu zabavenim majetku manzelu Burdychovych. Jaroslav Burdych byl uveznen. Frantisek Skrivan se spokojil s roli opatrovnika a spravce betlemu a byl rad, ze ten je ponechan na svem miste v kolne na jeho zahrade. Predseda mistniho narodniho vyboru totiz prosazoval nazor, ze betlem je treba nechat spalit, nebot je produktem nabozenskeho tmarstvi, ale nastesti neuspel. Ac jej manzele Skrivanovi po dobu asi 15 let nesmeli oficialne vystavovat, betlem s pomoci pratel udrzovali a samozrejme ukazovali navstevnikum, kteri se zakazy nenechali odradit. Pocatkem sedesatych let se betlem diky novinarum dostaval do povedomi verejnosti. Bylo rozhodnuto o jeho vystaveni na svetove vystave EXPO 1967. Betlem se urychlene pripravoval na pout pres ocean do kanadskeho Montrealu, kde se stal nejuspesnejsim exponatem ceskoslovenskeho pavilonu. Poutal pozornost mnoha set tisic lidi, kteri se prisli podivat a setrvali v uzasu nad dilem ceskych lidovych rezbaru. Konecne dosla naplneni Probostova slova, "ze to jednou bude takovy betlem, kteremu se pokloni i cisar pan". V knize navstev montrealskeho pavilonu jsou slavna jmena mnoha vyznamnych osobnosti, prezidentu, predsedu vlad, kralu, arcibiskupu, slavnych filmovych hvezd, hudebniku a spickovych sportovcu. Pri zpatecni ceste z Kanady byl betlem jeste vystaven v Praze v Bruselskem pavilonu. V roce 1968 betlem vycestoval znovu do zahranici, a to do holandskeho miniaturniho mestecka Madurodam v Haagu. Predposledni cesta mimo Trebechovice vedla znovu do Prahy. Od 15.11. 1969 do 4.1.1970 byl betlem vystaven na druhem nadvori Prazskeho hradu v Plecnikove sini. Od 1. do 31. brezna 1970 byl vystaven v Olympia Hall v Londyne na vystave Ideal Home. Betlem se po cestach Evropou vratil castecne poskozen, a proto meststi zastupitele rozhodli, ze tato cesta mimo mesto byla posledni. Betlem je od roku 1972 trvale umisten v Trebechovicich pod Orebem. Behem let zde vzniklo specializovane muzeum betlemu. Zde muzete toto prekrasne dilo s nevsedni historii spatrit na vlastni oci. A verte, ze je na co se koukat…

Adresa:
Třebechovické muzeum Betlémů
Masarykovo nám. 1426
503 46 Třebechovice pod Orebem

NAVSTEVNI DOBA MUZEA:
Celoroční provoz
Pondělí: ZAVŘENO
Úterý – Neděle: 9.00 – 16.00 HOD.
Doporucujeme radeji overit na: www.betlem.cz

Třebechovické muzuem Betlémů

Masarykovo nám. 1426

503 46 Třebechovice pod Orebem