Sudslavský (dříve farní) kostel Proměnění Páně je doložen již k roku 1350. Poté byl obnoven v roce 1664 a v dnešní podobě pak vybudován za působení děkana Antonína Kučery mezi léty 1770-1772.

Slavnostní vysvěcení chrámu se uskutečnilo o pouti 8. srpna roku 1772 za účasti generálního vikáře Ferdinanda Želízka.

Letopočet ukončení stavby je uveden na jižním portálu. Nad hlavním vchodem je osazen erb šlechtického roku Kinských. O rok později byl hřbitov obehnán mohutnou zdí.

Kostel je jednolodní s presbytářem čtvercového půdorysu, sakristiemi (s oratořemi v patře) po obou jeho stranách a nízkou, ale mohutnou hranolovou západní věží. Byl vystavěn v pozdně barokním venkovském stylu a je kulturní památkou.

Nad hlavním portálem je volutový štít s andílky držícími symboly křesťanských ctností Víry (kalich a kříž), Naděje (kotva) a Lásky (srdce).

Průčelí je završeno rozeklaným štítem, který je ozdoben po stranách dekorativními kamennými vázami, sochami Mojžíše a dalšího proroka a uprostřed skulpturou Proměnění Páně.

Hlavní oltář je vybaven sochami sv. Petra a Jana a sv. Václava a Víta po stranách (na brankách). Nad svatostánkem se nachází ještě socha Božského Srdce Páně.

Nad oltářem visí rozměrný obraz Proměnění Páně, dílo Antonína Mühla z roku 1903. Boční oltáře jsou prací Břetislava Kafky z roku 1928.

Jedná se o oltáře zasvěcené Panně Marii Lurdské (u kazatelny, zdobené sochami Víry, Naděje a Lásky) a Sv. Janu Nepomuckému – s obrazem od známého malíře Umlaufa z roku 1882.

Sérii výjevů Křížové cesty vytvořil malíř Janza z Jablonného nad Orlicí roku 1870. Pod kruchtou se nachází Boží hrob z roku 1849, varhany pocházejí z roku 1894.

Čtveřice barevných vitrážových oken je zdobena jmény jejich objednavatelů: rodiny Moravcovy a Horských, zdejších farníků a děkana Františka Berana.

Nástropní malby znázorňují scény Zvěstování Panně Marii, Narození Krista, Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení Páně.

V lunetách jsou zobrazeni čeští svatí patroni: Cyril a Metoděj, Václav, Vojtěch, Ludmila, Anežka, Josef a Anna.

Součástí chrámové výzdoby jsou také sochy sv. Antonína a sv. Terezie a velmi stará cínová křtitelnice. Zpovědnice je poněkud neobvykle situována za oltářem.

Za oltářem se na pravé straně nalézá ještě náhrobník paní Ludmily Maxmiliány Hoberkové, rozené Lukavské z Lukavice, zhotovený již roku 1680.

Čerpáno z webu Společenství farníků – římskokatolická farnost Brandýs nad Orlicí a z knihy Umělecké památky Čech.