Suchý vrch je, jak známo, se svými 995 m nejvyšším bodem Bukovohorské hornatiny a díky atraktivní "hříbovité" rozhledně a opravené Kramářově turistické chatě pod jeho hlavním vrcholem je častým cílem milovníků dalekých výhledů a jiné turistické veřejnosti. Geologická stavba Suchého vrchu je shodná se sousedními Orlickými horami a tak nás příliš nepřekvapí, že drobné skalní výchozky, nacházející se na hřebeni, jsou také tvořeny břidličnatou horninou, v tomto případě rulou. Ta zde vytváří několik rozložitých skalisek, označovaných jako mrazové sruby. Nejatraktivnější z nich je Bradlo, asi 5 m vysoká a na 30 m dlouhá skalnatá výspa, nacházející se 0.5 km na sz od rozhledny a dobře dostupná po červeně značeném turistickém chodníku. Bradlo je přitom se svými 988 m druhým nejvyšším bodem Suchého vrchu a rozhledna tu má konkurenci v podobě hezké přírodní vyhlídky. Suchý vrch ale není "skáluprostý" ani na opačné straně hřebene, stoupajícího od Kramářovy chaty ke svému nejvyššímu vlastnímu vrcholu.

Právě od chaty a rozhledny k němu stoupá chodník, doprovázený zeleným a červeným značením tur. cest a ledva se asi po 100 m chůze dotkneme hlavního hřebene, přivítá nás tu další rozložité skalisko. Je dlouhé také asi 30 m, výška hlavní stěny mrazového srubu, vzhlížející k severovýchodu, je jen nepatrně nižší než stěna sousedního Bradla... a nebýt vysokého porostu všude kolem, mohla tu mít rozhledna další přírodní konkurenci! Je sice pravdou, že tento méně vzhledný skalní útvar atraktivity Bradla zdaleka nedosahuje, ale že je i tak místem dosti navštěvovaným, svědčí povrch temene skaliska, který je vyhlazen podrážkami bot návštěvníků. Na úpatí skály nalezneme zajímavost v podobě starého trojlklanného mezníku, označujícího hranice dřívějších panství - kyšperského, lanškrounského a králického. Dnes už se o tom nikde moc nepíše, ale právě po hřebeni Suchého vrchu procházela historická hranice mezi Čechami a Moravou. Ta ale byla soudruhy v 60.letech svévolně změněna a Morava tak přišla o část svého území, patřícího nyní do Orlickoústecka a do Pardubického kraje.