Hrad Špilberk je monumentální pevností nad centrem největšího moravského města Brna, nacházejícího se v Jihomoravském kraji. Původní gotický královský hrad z 13. století si svého původního účelu reprezentačního sídla příliš neužil, postupně byl přeměněn v mohutnou pevnost. Prostory hradu využívá Muzeum města Brna, jehož expozice se zaměřují na barokní pevnostní stavitelství, vězeňství, umělecké sbírky, významné kapitoly z dějin města, brněnskou architekturu aj. Hradní věž byla nedávno rekonstruována a upravena jako rozhledna. Kasematy a rozhledna jsou otevřeny celoročně kromě pondělí, v červenci a srpnu každý den. Muzejní expozice jsou otevřeny každý den kromě pondělí a v listopadu až březnu denně kromě pondělí a úterý. Hrad Špilberk bývá také dějištěm významných kulturních akcí.

Historie

Původní přemyslovský hrad z 2. třetiny 13. století, vybudovaný moravským markrabětem a později i českým králem Přemyslem Otakarem II., nahradil starší Hradiště, o kterém je první zmínka z roku 1091 a které bylo sídlem brněnské větve Přemyslovců. Toto Hradiště zřejmě stávalo na vrchu Petrov naproti Špilberku, nebo možná v místech kláštera na Starém Brně. V roce 1283 Špilberk získal Václav II. a po něm Václav III. Na Špilberku pobýval i budoucí král Karel IV. se svou první manželkou Blankou z Valois. Za lucemburských markrabat Jana Jindřicha, Jošta a Prokopa, kteří hrad užívali jako své hlavní sídlo, byl Špilberk stavebně upraven. Po husitských válkách vykoupil Špilberk z majetku města Brna Jiří z Poděbrad pro svého syna Viktorina. V roce 1468 dobyli hrad Uhři a drželi ho až do smrti krále Matyáše. Později hrad vlastnil Ferdinand I., který ho prodal moravským stavům. V roce 1578 hrad vyhořel, ale díky hrozícímu nebezpečí z tureckého vpádu byl znovu obnoven jako pevnost. Po obsazení města císařským vojskem v roce 1621 zabavil kardinál Ditrichštejn Špilberk pro císaře Ferdinanda II. a věznil zde přední moravské účastníky protihabsburského stavovského povstání. Důležitou roli hrad sehrál ve třicetileté válce, v letech 1639 - 1645 bylo vybudováno nové opevnění, což přispělo k úspěšné obraně při obléhání Švédy v letech 1643 a 1645. Pevnost jako jediná na Moravě odolala pruskému vpádu v roce 1642. V letech 1642 - 1645 došlo k dalšímu opevňování. Překlenutím hradních příkopů vznikly kasematy, které byly původně určeny pro úkryt posádky. Od roku 1673 se Špilberk stal trvale vězením. Špilberk odolal i za sedmileté války, Napoleonovi se však vzdal bez boje. Napoleon pak nechal část pevnosti pobořit, nadále zde zůstalo zachováno už jen vězení, které bylo přeměněno na civilní věznici, ve které byli kromě těžkých zločinců vězněni také političtí provinilci. Za 2. světové války zde nacisté zřídili sběrný koncentrační tábor. Od roku 1960 je Špilberk sídlem Muzea města Brna, které ho spravuje. V roce 1962 byl Špilberk vyhlášen národní kulturní památkou.