jeskyně je skromné obydlí poustevníka, uměle vyhloubené v pískovcovém skalním masivu, vyčnívajícím z nevelkého návrší nad jižním okrajem Sloupu. Skála s jeskyní se původně nazývala Špičatý kámen (Spitziger Stein) a nejsnáze je přístupná boční strží ze Sloupu nebo z rozcestí jižně od vyhlídky Na stráži. Z dolní části strže odbočuje k jeskyni strmá stezka. Jeskyni vyhloubil na počátku 18. století sloupský rodák Samuel Görner, pocházející ze starého sklářského rodu Görnerů, v němž mělo řemeslo optiků tradici už od roku 1678. Samuel byl sice vyučen okrasným zahradníkem, ale zabýval se i broušením skleněných čoček. V jeskyni žil od roku 1718 až do 27. dubna 1735, kdy se přestěhoval do sloupské skalní poustevny. Tam se věnoval hlavně zahradničení a přitom pokračoval i ve výrobě brýlí a dalekohledů. V roce 1742 utekl do Prahy, údajně ze strachu před Prusy, kteří by ho patrně odvedli do vojska, a když se vrátil, živil se nějaký čas výrobou zapalovacích zrcadel. V roce 1756 vykonal pouť do Říma a po návratu kolem roku 1760 žil opět jako poustevník na Skalickém vrchu. Nakonec se usadil v opuštěné chýši na Svaté hoře u Příbrami, kde byl jedné noci zavražděn a okraden o peníze, které si u něj uschovali poutníci. Jeho socha s dalekohledem namířeným k obzoru je dodnes symbolem skalní poustevny na jižním okraji Sloupu. Do jeskyně se vstupuje těsnou skalní štěrbinou s několika schůdky, za níž je asi 2 x 2 metry velká předsíňka, sloužící původně i jako kuchyně. Z předsíňky vedou široké dveře do 6,5 m dlouhé a asi 2,5 m široké obytné místnosti, která protíná napříč celou skálu. V jejích protilehlých stěnách jsou vyražena dvě okna a na hlavní stěně je dnes již jen zčásti čitelný německý nápis z roku 1897, popisující Görnerův život. Na západní straně skalního masivu s jeskyní je vyvinuté malé skalní okno a těsně pod vrcholem skály je upravená vyhlídka, přístupná z východní strany skály po vytesaných schodech se zábradlím. Rozhled do okolí je dnes ale omezen vzrostlými stromy. Dílčí výhledy na Sloup jsou možné i z vrcholků skalnatého ostrohu severně od skály s jeskyní. V okolí Samuelovy jeskyně je také několik skal, příležitostně využívaných horolezci. Asi 150 m severovýchodně odtud je skalní útvar Vana a na ostrohu, vzdáleném asi 300 m k jihovýchodu stojí nevelká věž, zvaná Samotář.