Vydáte-li se od Rýchorské boudy po zelené turistické značce směrem na Slunečnou stráň, dojdete po 200 metrech za mírného klesání k Rýchorské studánce. Vyvěrá ve svahovém prameništi Pod Kutnou v nadmořské výšce 967 metrů.

Pramen zásobuje obyvatele Horního Maršova a Rýchorské boudy. Zdroj vody je zakrytý železobetonovými deskami. Pro turisty je malý objem výborné pitné vody přiveden potrubím ke korýtku. V listopadu jsme však chuť vody již neokusili, korýtkem žádná nepřitékala.

U studánky si můžete posedět na dřevěných lavičkách nebo v daných měsících v okolí obdivovat některé rostliny, například bledule jarní, lýkovce jedovatého, stračku vyvýšenou, šafrán bělokvětý a další. Z živočichů stojí za zmínku výskyt vřetenovky krkonošské. O tomto druhu měkkýše se píše jako o endemitu, tj. druhu vázaném na jedinou oblast na světě, v našem případě Krkonoše.

Rýchorská studánka je začátkem Maxova potoku. Ten je pojmenovaný po šlechetném dárci nedaleké bývalé Maxovy boudy Maxu Hirschovi. O boudě Maxovce a dárci, panu továrníkovi ze Slaného, se dočtete více v článku Kutná na hřebenu Rýchor v proměnách času (Maxova bouda – vyhlídková terasa – rozhledna).

Maxův potok na své dvoukilometrové pouti stéká více něž 400 výškových metrů strmým zalesněným údolím do Horního Maršova, kde se vlévá do Úpy. Je jejím levostranným přítokem. Samotný Maxův potok nemá žádné významné přítoky. Nevede podél něj žádná cesta ani pěšina, vodní tok překonává pouze několik vrstevnicových lesních cest.

Přibližně v polovině údolí potok mizel v podzemí, kde protékal druhým největším vápencovým masivem v Krkonoších. Protože byl důležitý pro zásobování Horního Maršova a Trutnova pitnou vodou, museli začátkem 20. století v některých jeho částech zbudovat kamenný žlab, kterým voda tekla a neztrácela se v podzemí.

Velice zajímavou reportáž o vodovodním údolí a Maxově potoku odvysílala Česká televize v pořadu Toulavá kamera. Odkaz: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/212411000320715/video/210941.