Znovupostavená rozhledna Bára II se nachází v komplexu rekreačních lesů Podhůra u Rabštejnské Lhoty v sousedství okresního města Chrudim. Dostanete se k ní nejrychleji po žluté turistické značce od bývalé Restaurace Kometa (0,5 km), po modré a žluté z Rabštejnské Lhoty (1,5 km), případně po zelené, modré a žluté ze Slatiňan (3 km).

Rozhledna má atypický tvar trojbokého komolého jehlanu. Obdobnou konstrukci zatím neuvidíte nikde jinde v Evropě a údajně ani na světě.

Z rozhledny je výhled na část Železných hor, Chrudimsko a Pardubicko. Při dobré viditelnosti na Krkonoše, Orlické hory a dokonce i na Ještěd.

Historie

Rozhledna Bára má krátkou a pohnutou historii. Byla postavená společností Městské lesy Chrudim ve dnech 29. března až 30. května 2008 podle projektu architektonické kanceláře prof. ing. arch. Martina Rainiše. Investorem bylo město Chrudim.

Slavnostní otevření se konalo 21. června 2008. Veřejnost se těšila z nové rozhledny pouhé čtyři dny, když ji dne 25. června 2008 smetlo tornádo. Účastníky výstavby událost nezlomila a za 14 měsíců na témže místě vyrostla nová rozhledna Bára II.

Ta vypadá na první pohled jako původní rozhledna Bára I. Je však po statické stránce dokonalejší, vylepšená.

Statika

Stávající založení bylo v nezámrzné hloubce doplněno třemi základovými pasy ze železobetonu. Nad terén potom vystupují základové patky, rovněž železobetonové. Dřevěné rošty, které jsou nadzemní součástí založení, leží na zhutněném násypu a jsou spojené s kotvením věže.

Původní svislé kotvení konstrukce bylo pro lepší statiku posíleno kladkostroji se závěsnými gabionovými koši naplněnými kamením. Novinkou svislého kotvení je automatický blokovací systém, který řídí meteorologická stanice. Systém je pravidelně odbrzďován, aby se v dřevěné konstrukci vyrovnávalo pnutí závislé na počasí. Při sílících povětrnostních podmínkách se systém automaticky zablokuje a zaaretované kotvení odolá síle orkánu o rychlosti až 200 km za hodinu.

Na vrcholu rozhledny byl původní dřevěný vrcholový jehlan nahrazen lehčím ocelovým stožárem, který má i menší odpor větru.

Zavěšené schodiště stabilizuje svojí hmotností horní podestu, se kterou je spojené dřevěnými vzpěrami.

Dřevěná konstrukce rozhledny má tvar, jak již píši v úvodu článku, trojbokého komolého jehlanu. Je sestavená z vodorovně montovaných prken 25/ 180 mm mající mezi sebou osovou vzdálenost 210 mm a podkladových latí 40/ 60 mm. Dřevené konstrukce přenášejí pouze tlakové síly. Tahové síly přebírají ocelová pozinkovaná lana o průměru 6 a 10 mm.

Posílení statiky konstrukce rozhledny bylo dále zajištěno snížením úrovní podesty a vrcholu a zvýšením počtu zavětrovacích vrstev na 12.

Základní informace a technické parametry

GPS souřadnice středu rozhledny: 49 st. 54 m. 59 s. N, 15 st. 46 m. 46 s. E

Výšková kóta založení: 346,5 m n. m.

Celková výška rozhledny: 25,7 m (Bára I měla 29,8 m)

Výška vyhlídkové plošiny: 14,8 m (Bára I měla 16,95 m)

Počet schodů: 66

Materiál:

- vlastní konstrukce – předsušený hoblovaný modřín, spotřeba 93 m3

- schodiště sušený hoblovaný dub, spotřeba 5 m3

- stožár s korouhví a světelnou signalizací – ocelová pozinkovaná trubka o průměru 133/ 5 mm délky 10 m

Stožár je opatřen pro den bílým a pro noc červeným signálním světlem, protože se rozhledna nachází v letištním koridoru.

Životnost konstrukce rozhledy se odhaduje minimálně na 40 let.

Současně s rozhlednou byl v její blízkosti postaven stejnou technologií dřevěný obslužný domek. Slouží jako zázemí pro obsluhu rozhledny a prodejna občerstvení.

U rozhledny je i malá přírodní tělocvična pro děti (větší je o několik set metrů dál). V těsné blízkosti je v provozu lanové centrum s umělou horolezeckou stěnou a unikátní ohniště pod Čertovou skalkou.