Údolní přehrada Souš (Darre), ležící na říčce Černá Desná, byla postavena před první světovou válkou jako součást systému retenčních nádrží, majícího chránit oblast pod Jizerskými horami před povodněmi. Od roku 1974 slouží jako vodárenská nádrž pro zásobování Jablonecka pitnou vodou.Hráz je sypaná zemí, podobně jako přehrada na Bílé Desné. Ostatně, obě přehrady byly stavěny současně (kolaudace obou děl proběhla 18.11.1915), jen práce na stavbě soušské přehrady začaly dříve. V zátopové oblasti přehrady na Černé Desné se nacházelo 14 domů, jejichž majitelé si je demontovali a přenesli do okolních vesnic. Je zajímavé, že původně projekt počítal s postavením hráze v místě soušského mlýna, ale z úsporných důvodů byla stavba posunuta 600 m proti proudu Černé Desné. V reakci na protržení přehrady na Bílé Desné (18.9.1916) byl snížen stav hladiny soušské přehrady a v letech 1924-27 proběhla rozsáhlá rekonstrukce, při které bylo zesíleno těleso hráze, které tak mohlo být zvýšeno o jeden metr. Zvětšil se tak i retenční objem přehrady a dnes může přehrada zadržet i stoletou vodu. Do začátku sedmdesátých let panoval kolem přehrady čilý ruch, byla zde půjčovna loděk, na březích vyrostly chatky. Dodnes lze na pravém břehu rozeznat základy těchto staveb, jež musely být odstraněny potom, co se přehrada přeměnila na rezervoár pitné vody. Úprava pro vodárenské účely (včetně výstavby úpravny pod přehradou) probíhala v letech 1969-74. Přehrada byla vypuštěna a na dně byly stále patrné základy staveb tehdejší zadní Souše. Z úpravny je voda odváděna podzemním potrubím a zásobuje značnou část Jablonecka. V květnu 1996 byl do Soušské přehrady vysazen plůdek sivena amerického. Tento druh je velmi odolný vůči zdejšímu kyselému prostředí. Ryby se zde zatím drží a lze je spatřit i na hlavním přítoku do přehrady. Jejich přežití závisí na kyselosti vod v přehradě. Nejen kvůli tomu je Soušská přehrada každé jaro uměle vápněna. Při Jarním tání způsobuje překyselená voda vymývání hliníku ze žulového podloží a ten se dostává do nádrže. Po vzoru severských zemí se provádí letecké vápnění. Během dvou dnů je do nádrže schozeno téměř 100 tun mletého vápence. Letadla startují s 2 tunovými dávkami z krkonošského Jestřabí.