Petřínská rozhledna - historie Petřínské rozhledny

Petřínská rozhledna aneb jak to celé začalo. Roku 1889 se 363 členů Klubu českých turistů vypravilo na Světovou výstavu v Paříži. Výprava se pro ně stala nezapomenutelným zážitkem a největší dojem na ně samozřejmě učinila Eiffelova věž. A tak se v jejich hlavách zrodila myšlenka dát Praze možnost poznat stejnou závrať, jakou oni sami prožili a plány na stavbu Petřínské rozhledny (české obdoby Eiffelovy věže) byly na světě.
Jako místo pro stavbu Petřínské rozhledny byl vybrán nejvyšší pražský vrch Petřín, odkud se dala přehlédnout větší část českého království. Do společné pokladny bylo vloženo 1031 zlatých, což byl ovšem jen zlomek odhadnuté ceny tohoto monumentu. Ta činila celých 32 000 zlatých. Pro účel sbírky byl mezi turisty vybrán ten nejvýmluvnější - Dr. Kurz, aby oslovil českou veřejnost a dostatečně ji pro Petřínskou rozhlednu nadchl.

Dr. Kurz tedy sepsal vizionářský článek, jež vyšel v předním německém listu Der Politik, pod titulkem "Petřínská rozhledna, obrázek z blízké budoucnosti Prahy." Ve futuristickém tónu v něm Prahu vylíčil jako moderní město, jehož obyvatelé se budou procházet po vlastní velké české výstavě, načež si volným krokem moderních lidí zajdou na Petřínskou rozhlednu. Ve svém vizionářství se dal strhnout natolik, že Praze předpověděl i vlastní lanovku, která by je k rozhledně měla dopravovat a nakonec připojil i šibeniční termín: Petřínská rozhledna za pouhý jeden rok!
Našlo se sice několik pochybovačů, kteří považovali článek za vtip a podezření budilo i jméno hlavního návrháře konstrukce, inženýra Františka Prášila, většinu národa ale Petřínská rozhledna nadchla a začala se upisovat na podílové listy v hodnotě 50 zlatých.

16. března roku 1891 byl učiněn první výkop a Petřínská rozhledna začala boj s časem. K urychlení prací například museli pomocníci pod rozhlednou nahřívat nýty k sesazování dílů, které pak házeli nahoru konstruktérům, jež je zachycovali kleštěmi. Práce byly ukončeny už 2. července, tedy za necelé čtyři měsíce, což byl úctyhodný výkon při porovnání práce na Eiffelově věži, která trvala celé dva roky. A to ani nesrovnáváme moderní elevátor s plynovým pohonem použitý na rozhledně s tehdy docela všedními hydraulickými výtahy, které fádně pumpovaly na pařížském kolosu. Jediným problémem se mohlo jevit, že petrolejovou lampu, sloužící k osvětlení výtahu Petřínské rozhledny, neustále zhasínal průvan.

20. srpna roku 1891 byla Petřínská rozhledna slavnostně otevřena. Celý Petřín byl zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny zavlál červenobílý prapor. O celých sedmnáct nadmořských metrů výše, než u Pařížské konkurentky! Sen českých turistů se naplnil. Spolu s rozhlednou byla dokončena i vysněná lanová dráha na vodní pohon a o rok později bylo na petřínský vrch instalováno magické zrcadlové bludiště. V současnosti můžete v suterénu rozhledny shlédnout výstavu věnovanou českému géniovi Járovi Cimrmanovi "výstava Věže v Merkuru", která trvá do 30. 3. 2014.

Otevírací doba

říjen, březen:	po - ne	10 - 20
listopad – únor:	po - ne	10 - 18
duben – září:	po - ne	10 - 22

celoroční provoz
Orientační délka prohlídky: 50 min. + výstava 20 - 30 min.

Vstupné

• ceník