Obec Nižbor se nachází v Křivoklátské vrchovině, autem přibližně 9 km severozápadně od města Berouna v údolí řeky Berounky. Zdaleka viditelný je zámek zhruba 45 metrů vysoko nad Berounkou.

Původní gotický hrad postavil nejspíš král Přemysl Otakar II. v přemyslovském královském Hvozdu. Stavebně byl dokončen za vlády jeho syna Václava II. První písemná zpráva o hradu je z roku 1265. Tehdy se ještě nazýval Miesenburg, neboli hrad nade Mží. V době vlády Karla IV. byl mezi 14 nezcizitelnými královskými hrady. Ale již za vlády jeho syna Václava IV. byl zastavován bohatým šlechtickým rodům a také postupně chátral.

Roku 1601 byl hrad prodán rodu Šanovců a ti jej nákladně přestavěli na renezanční zámecké sídlo. V roce 1613 jej však museli prodat. V době po bitvě na Bílé Hoře hrad spolu s nižborským panstvím získali mocní Valdštejnové (vlastnili i hrad a panství Křivoklát). Dnešní podobu dostal zámek při barokních úpravách v letech 1720 - 1724 za hraběte Jana Josefa z Valdštejna. Byly zasypány obranné příkopy, zbourány brány. Zámek přišel o své věže, původní královský palác naopak získal další patro. Od roku 1731 patřilo křivoklátské panství společně s Nižborem knížecímu rodu Fürstenbergů. Ten zámek vlastnil až do roku 1929, kdy jej poslední majitel Maxmilián Egon II. z Fürstenbergu prodal státu. Zámek poté využívala správa státních lesů.

Od konce 40. let 20. století byly na zámku byty. Zámek ale trpěl nedostatečnou údržbou a chátral a chátral a ... V roce 1971 sice udělali generální opravu střech, ale když obec roku 1997 zámek koupila, musel být celý nákladně rekonstruován (14 mil. Kč).

V rekonstruovaném zámku je od roku 2004 Informační centrum keltské kultury, protože na protějším kopci bylo před začátkem letopočtu významné keltské stradonické oppidum. V expozici jsou informace o běžném životě Keltů, o jejich filozofii i náboženství. Na chodbě nechybí letecké fotografie a informace o dalších oppidech na území ČR. Expozice je přístupná v turistické sezóně od začátku května do konce října.

Kdo by zde čekal i klasickou zámeckou expozici, ten bude zklamán. Uvidíte 1 "zámecký" pokoj a několik solitérů - lustry, stůl, ... Na chodbě v patře jsou návštěvníci upozorněni na nádherný původní dřevěný strop. V jednom ze sálů se nejspíš i oddává (aspoň tak soudím podle úpravy nábytku).

Na zámeckém nádvoří určitě každého zaujmou dvoje sluneční hodiny. Levé ukazují místní čas (latinský nápis Sine sole nequid sum - česky Bez slunce nejsem ničím). Pravé hodiny měří "staročeský čas" (= doba, která uplynula od západu slunce předchozího dne (latinský nápis Sol cognovit occasum suum - česky Slunce si odpočítalo svůj západ). V dlažbě nádvoří je vyznačen 14. poledník, který tudy prochází. Na východní straně zámku byl nad raně gotickou kaplí postaven kostel Povýšení sv. Kříže (barokně přestavěn r. 1724 Františkem Maxmiliánem Kaňkou při přestavbě zámku).

Pro návštěvníky - pro pohodlnější či méně pohyblivé je připraveno menší parkoviště přímo u zámku, sám doporučuji ale nechat auto na parkovišti u mostu a hradní (či zámecký) kopec si vyšlápnout. Neujde vám tak úžasný výhled na řeku a Nižbor a také drobnější památky - kříže, křížení 14. poledníku a 50. rovnoběžky.