Za báječnou vyhlídkou nemusíte z centra Bzence nijak daleko - při pohledu z náměstí Svobody jistě nejednoho z vás zaujme romantická zřícenina, tyčící se od něj severním směrem na odlesněném kopci. Z rynku vás k ní zavede žlutá turistická značka a vy se po zdolání asi půldruhého kilometru ocitnete ve výšinách Kyjovské pahorkatiny, k němuž patří i tento poslední jižní výčnělek. Za jasné oblohy asi budete poněkud zklamáni rozhledem: město pod vámi - i ty rozlehlé rovinaté borové lesy, ukrývající pískové duny a nazývané proto Moravskou Saharou - leží jižním směrem, kde se vám do něj motá sluníčko. Stačí ale, aby zašlo za mrak, a vy jistě oceníte fantastický výhled, který se vám z návrší, vysokého ani ne 250 metrů, otvírá. Když se dosyta nabažíte pozorováním toho, co se právě děje dole v městských ulicích, určitě obrátíte pozornost k romantické zřícenině ve svém sousedství. I když bývá na mapách místo označováno jako Starý hrad, nejedná se o zříceninu středověké pevnosti (ta zmizela už za husitských válek z povrchu zemského takřka beze stopy), ale kupodivu "jen" o ruinu kaple.

Ve stylu raného baroka byla vystavěna za osvíceného vládce bzeneckého panství Erdmana z Proskova v roce 1703 a zasvěcena svatému Floriánovi a Šebestiánovi. Jak vzpomíná páter Josef Hanák ve své historii města, ke kapli přináležela věž se zvonem, který byl zvlášť ulit pro tuto kapli a její oválný interiér, členěný sloupy, zdobil obraz svatého Floriána. Jak se dále z historie dozvíme, taková stavba na ničím nechráněném kopci se za bouří často stávala terčem blesků (několikrát vyhořela, ale byla znovu obnovena) či vichřic. Její dnešní podobu ale mají na vině nacisté, kteří si z ní za války učinili dělostřeleckou pozorovatelnu a při ústupu ji v dubnu r.1945 vyhodili do vzduchu. Občané Bzence ji sice chtěli po obnově města též obnovit, ale k tomu vláda jedné strany nedala souhlas, neboť v první pětiletce se nedostávalo stavebních surovin (na příděl byl třeba i takový cement) a později už se od plánů na opravu kaple upustilo...