Poněkud netradiční, ale přesto zajímavá. V roce 2015 proběhla (zatím) poslední oprava městské věže v Mohelnici. Při přípravě rekonstrukce byl vyslyšen požadavek o možnosti častějšího přístupu na věž a vlastně částečně obnovit původní funkci věže.

Ač totiž objekt těsně sousedí s místním farním kostelem sv. Tomáše z Canterbury, prvotním účelem není plnit funkci kostelní věže, ale šlo o věž strážní, tedy pozorovatelnu. V roce 1322 povolil Jan Lucemburský Mohelnici stavbu hradeb, tím vlastně uznal její městská práva. Jakou součást opevňovacích prací bylo i založení pevnostní věže. První patra věže jsou založeny na čtverci o hraně cca 9 m a síla zdí 2,5 m poukazuje na pevnostní funkci. Původní strážní věž ani nebyla tak vysoká, ve středověku měla výšku asi 12 m. Ač město postihla řada pohrom od požárů, přes husity ke Švédům a dalším požárům, věž postupně rostla a protože kostel neměl vlastní věž, přebírala i tuto funkci. První zvon tu visel kolem roku 1500 a nebyl to žádný zvoneček. Udává se hmotnost asi 2 t. Pro srovnání, dnešní zvony jsou z r. 1992 a váhy udávají: nejtěžší zvon 490 kg zasvěcen sv. Tomáši Becketovi, střední 300 kg zasvěcen Panně Marii, třetí 220 kg zasvěcen sv. Anežce České.

Velký zvon vzal za své v roce 1585 za velkého požáru, po opravě kolem roku 1600 získala věž barokní podobu s bání a hodinami. Jak vpády Švédů (1642, 1647) tak i požár roku 1650 se podepsaly na vybavení i vzhledu věže.

Poslední velký požár v r. 1841 opět poničil věž a roztavil zvony. Dnešní podoba je zhruba výsledkem rekonstrukce r.1878. Barokní báň nahradila novogotická osmiboká jehlanová střecha výšky cca 20 m. Zděná podstava má celkovou výšku 48 m v osmi patrech. Původní krytina střech byla břidlicová, ta poměrně zatížila konstrukci krovu, což se snažili inženýři v 50. letech minulého století řešit vložením ocelové konstrukce (bez výsledku). Dnešní krytina je měděná a ocelová výztuha byla odstraněna. Díky pohybům je vrchol vychýlen od středu asi o 70 cm, ale nemělo by to vadit statice věže. S křížovou věžičkou je městská věž vysoká celkem 72 m a mimo věží sv. Václava v Olomouci je ta mohelnická nejvyšší kostelní věž v Olomouckém kraji. Ačkoliv vlastně o kostelní věž vůbec nejde. I v současnosti je věž majetkem města, církev ji pouze užívá (zvony jsou ovšem církevním majetkem). Vstup do věže je malou přistavěnou věžičkou s původním točitým schodištěm, to končí v úrovní původního obranného patra, k vrcholu se pokračuje vestavěnými dřevěnými schody.

V 80. letech 20. století věž získala nové hodiny. Vyrobil je Průmyslový podnik Vyškov. Poloměr hodinových ciferníků je 2,6 m. Původně byly ciferníky vlastně o patro výš, kvůli velikosti byly přemístěny níže, uvolněný prostor je využit jako vyhlídkové patro. K výhledu slouží 8 malých prosklených otvorů. Ač tedy k vidění není rozsáhlé panorama, přesto okénka poskytují vcelku dobrý přehled o městě i jeho okolí. Podle povětrnosti poskytují i vcelku rozsáhlý výhled na město a okolí. Je-li dobrá viditelnost, není problém na severu dohlédnout do Jeseníků, východní strana je lemována Úsovskou pahorkatinou, na západě dominuje Zábřežská vysočina, jih je víceméně rovinatý v údolí Moravy (Mohelnická brázda), rozsáhlý lužní les je součástí CHKO Litovelské Pomoraví. Návštěvník jistě brzy objeví nedaleký hrad Mírov (kde je slavný kriminál, západní strana). Na jihozápadě ční v lesích Bouzov, k vidění by měl být i Úsov, ale v protisvětle jsem hledal marně.

Věž je momentálně přístupná v pátek a o víkendech, podle provozu lze absolvovat prohlídku s komentářem (40,- Kč, vstup bez komentáře 20,-, děti, senioři za polovic. Pro upřesnění doporučuji web.