Pozdně gotický městský palác, zvaný Templ nebo také Císařovský dům, lze jistě označit za jednu z nejzajímavějších památek, na které můžeme při toulkách Mladou Boleslaví narazit. A že jich přitom není málo. Tato třípodlažní budova patří k vůbec nejstarším dochovaným stavbám v Mladé Boleslavi a bývá dokonce označována jako skvost vladislavsko - jagellonské gotiky. Templ je o to cennější, že se zachoval téměř v původním stavu a je tak velice vzácnou ukázku pozdně gotického městského šlechtického sídla. Palác byl postaven v letech 1488 až 1493 správcem boleslavského panství Tovačovských z Cimburka, tedy Janem Císařovským z Hliníku (mnohé informační prameny uvádějí jméno Jan Císař a také dataci dokončení stavby posouvají o 1 až 2 roky dál). Tím je vysvětlen jeden z jeho názvů, označení Templ prý vychází z legendy, že byl postaven pro templářský řád  Tento názor podpořily kříže, vytesané v portálu vstupní síně a několika dalších architektonických prvcích v interiérech paláce. Podle názoru některých odborníků však palác vznikl přestavbou staršího objektu.

Až do Bílé Hory najdeme mezi majiteli Templu, jehož součástí byla také fortna, kterou se procházelo k Jizeře, jen příslušníky – převážně drobné – šlechty, např. Zilvary z Pilníkova, Martu z Veselice (provdanou z Krajku), Rodovské z Hustiřan nebo Popela z Lobkovic. Údajně však již v této době bylo možno mezi majiteli objektu nalézt také významného lékaře a dokonce i krejčího. V roce 1628 byl palác prodán jako konfiskát a stal se majetkem předních mladoboleslavských měšťanů (naopak prý i tehdy palác vlastnila šlechta, např. Klarštejnové). Třicetiletá válka ale byla pro palác několikanásobnou „ranou do vazu“. Objekt byl poškozen požárem, proběhly zde barokní úpravy a ztratil své postavení panského domu.

Po roce 1886 už nebyl ani domem měšťanským. Nejprve ho do své správy získal Krajský muzejní spolek, který zde se svou expozicí sídlil až do roku 1910, a poté byl Templ upraven pro potřeby československé církve husitské. Ta v objektu působila 20 let. Po II. světové válce již Templ jen pomalu chátrá, aby se v roce 1977 část paláce dokonce zřítila. Kupodivu nebyl následně stržen, ale bylo rozhodnuto o jeho opravě, aby mohl být vzápětí využíván pro kulturní účely. Dnes díky tomu Templ slouží nejen jako výstavní síň (ve zdejší galerii vystavují domácí i zahraniční umělci, amatéři i profesionálové, fotografové, keramici, sochaři i řezbáři), ale pořádají se zde také akce hudební nebo literární.

Město ve spolupráci s muzeem sem také umístily stálou expozici s názvem Templum historicum et archaeologicum Boleslaviense, která byla slavnostně otevřena v roce 2000 v rámci 400. výročí povýšení Mladé Boleslavi na královské město. Tato multimediální dvojpodlažní expozice je zaměřena na regionální historii a všechny zde vystavované předměty pochází přímo z Mladé Boleslavi nebo z blízkého okolí. V suterénu si můžeme prohlédnout archeologické nálezy a keltskou jeskynní svatyni, v přízemí zejména exponáty z 16. století, tedy z doby největšího rozmachu města (např. vzácné renesanční náhrobky). Součástí expozice je rovněž parkán, fungující jako interaktivní hřiště, na kterém si návštěvníci mohou – mimo jiné - zahrát na archeology, pravěké lovce nebo stavitele mladoboleslavských významných budov. Celá expozice byla počátkem roku 2010 zmodernizována a probíhají zde dnes rovněž výukové programy experimentální archeologie pro základní a mateřské školy.

Palác stojí na okraji srázu nad údolím řeky Jizery, je součástí městských hradeb a najdeme ho na adrese Krajířova 102.

Otevřeno je v něm denně kromě pondělí, a to od 09:00 do 12:00 hod. a od 13:00 do 16:00 hod.

Vstupné
do stálé expozice přijde na 40,- Kč (děti, studenti a senioři nad 65 let 20,- Kč)
do galerie na 20,- Kč (děti, studenti a senioři nad 65 let 15,- Kč).

Lze využít také zvýhodněné kumulované vstupné
stálá expozice + galerie, které přijde na 50,- Kč (děti, studenti a senioři od 65 let 30,- Kč).