Zámecké zahrady jsou chloubou a jedním ze symbolů zámku v Lysicích a také jedním ze samostatných zpoplatněných okruhů. Snad i proto se občas můžeme dobrat informace, že lysická zámecká zahrada patří mezi nejvýznamnější památky historické zeleně na území celé Moravy. Přesto, že celý zámecký areál můžeme považovat spíše za barokní, základní architektonická struktura zahrad zůstává pozdně renesanční. Tuto podobu totiž zahrada získala na počátku 17. století, tedy za „vlády“ Jiřího Březnického z Náchoda. Svahovitý terén byl tehdy upraven terasovitě, čímž došlo k rozdělení do tří samostatných částí propojených schodišti, kterým vévodí holandský parter s bohatou sochařskou výzdobou a kašnou. V polovině 18. století je pak zahrada rozšířena o plochu vysušeného zámeckého rybníka a několik menších teras na východní straně. Dnešní podoba zahrady však odpovídá výrazným úpravám z I. poloviny 19. století, kdy původní kamennou zeď kolem prostřední terasy nahradila sloupová kolonáda s dřevěným krytým Ochozem. Tehdy zde také vznikla zdobná cihlová schodiště s balustrádami.

A hned na úvod bychom měli zmínit dvě důležité informace, které nejsou pro lysické zahrady až tak zcela pozitivní vizitkou. Zdejší zahrady evidentně vycházejí z podoby zahrad u zámku v Novém Městě nad Metují. Na tom jistě není nic špatného, Versailles také kopíruje kde kdo a novoměstské trpaslíky zde nahradil například sympatický a vysmátý Bakchus (údajně se však jedná o trpaslíky, kteří jsou alegorickým ztvárněním jednotlivých měsíců, ale my neabstinenti víme své). Také zmíněný Ochoz připomíná lehce Dušana Jurkoviče, je však starší a nabízí podstatně delší „procházku v nadoblačných výšinách“ než zastřešený mostík v Novém Městě. Hlavní problém Lysic zřejmě spočívá v nedostatku finančních prostředků (a kdo jich má i dnes dost, že ano). Jak jinak vysvětlit až příliš viditelnou omšelost zahradních staveb. Z jednotlivých sloupů kolonády opadává omítka a zdejší salu terrenu můžeme bez uzardění nazvat ruinou. To ovšem nic nemění na faktu, že prohlídka zdejších zahrad je záležitostí veskrze příjemnou a i autorovi tohoto článku se zde velice líbilo.

Zámecká zahrada Státního zámku v Lysicích je III. prohlídkovým okruhem, který návštěvníkům zámku umožní – mimo jiné a díky unikátnímu Ochozu - pohled na zahradu z ptačí perspektivy. Prohlídka zde probíhá dvěma způsoby, a to dle ročního období. Od 30.března do 28. června a od 20. srpna do 28. října si návštěvníci Lysic mohou zahrady projít sami, bez výkladu průvodce. K dispozici je park a sloupová kolonáda, vstupné je 40,- Kč (zlevněné 20,- Kč) a děti do 6 let mají vstup zdarma. V letním meziobdobí je zahrada přístupná pouze s výkladem průvodce, kterými jsou studenti zahradnických škol. K parku a sloupové kolonádě přibude ještě sala terrena, zahradnictví a oranžérie s tematickou výstavou. Délka prohlídky je asi 50 minut (bez průvodce je to neomezené), maximální počet osob ve skupině je 45 a za vstupné již zaplatíte 80,- Kč (snížené 60,- Kč). Samostatná oranžérie a skleník je za dvacku.

Vraťme se však k již zmíněným stavbám v zahradním areálu. Jsou výsledkem pozdějších barokních a empírových úprav a nejzajímavější z nich je – samozřejmě - sloupová kolonáda, která je v zemích moravsko-česko-slezských naprosto ojedinělá. Vznikla – jak již bylo uvedeno - v I. polovině 19. stoleti přestavbou původní renesanční zdi, která sloužila také jako vyhlídkový Ochoz i „mantinel“ tzv. hřiště, které sloužilo k mičovým hrám a zřejmě i reprezentativním štvanicím. Mezi další zajímavé stavby můžeme zařadit také umělou jeskyni, tedy grottu, včelín, různé vodní nádrže a salu terrenu.

V zahradě se nachází také asi dvě desítky soch, z nichž nejzajímavější jsou alegorie dvanácti měsíců v podobě trpaslíků. Za samostatnou zmínku stojí určitě sala terrena, která se nachází v nejvyšším parteru zahrady a přímo navazuje na 1. patro severního zámeckého křidla. Průčelí této drobné stavby je otevřeno třemi arkádami, její vnitřní salon má ovalný tvar a je zaklenutý kupolí. Uvnitř se nachází mramorový krb s reliéfem Kentaura, unášejícího Sabinu. Vidět zde můžeme rovněž bohaté nástěnné malby. Nad vstupem do haly severního křidla se nachází nápis s letopočtem 1666. Jedná se zřejmě o rok, kdy došlo k ukončení budování této části zahrady i ke vzniku samotné saly terreny, kterou v 19. století zrekonstruoval místní zednický mistr František Vašíček. O tom by mohl svědčit nápis nad vstupem do salonu saly terreny s letopočtem 1866 (nápisy jsou vytvořeny vápennými barvami přímo na omítce). Ještě v roce 1905 zde byly umístěny nápisové desky, které jsou dnes vsazeny do zdi na vnitřním zámeckém nádvoří.

Jako zajímavost můžeme brát také fakt, že ani sala terrena ani nadzemní kolonáda nebyly zařazeny na seznam kulturních památek ČR. Toto tvrzení však není zcela pravdivé. Součástí saly terreny jsou totiž sochy dvou ozbrojenců, tedy tzv. Pikanýři. A tyto sochy se na zmíněném seznamu objevily v lednu roku 1999.

V zahradě lysického zámku je k vidění také mramorový náhrobní kámen z roku 1867 a pozůstatek zvířecího hřbitova. Z 20 náhrobků se však zachoval pouze ten, který patřil koni Šobrimu.