Barokní farní kostel sv. Marka je jednou z dominant „Hanáckých Benátek“, jak je desetitisícové město Litovel často a právem nazýváno. Takže jeho zasvěcení je vlastně více než stylové. O tomto zajímavém kostele se sice občas někde něco dočtete, prohlédnete si jeho vnější podobu, ale jeho interiér bývá – mimo bohoslužby a koncerty – veřejnosti téměř trvale nepřístupný. Ano, opravdu vás nešálí zrak, kostel je vysvěcen, slouží své funkci, a přesto zde probíhají nepravidelně pravidelné koncerty. A podle názoru národa nejen litovelského prý jejich návštěva rozhodně stojí za to.

Mobiliář v interiéru tohoto kostela je – na to, že se jedná o katolický chrám – poměrně chudý. Možná to má souvislost i s jeho pohnutou historií, zejména tou novodobou. Vždyť kostel sv. Marka byl založen již někdy na počátku 14. století (písemně je poprvé zmiňován roku 1342), zřejmě na místě starší stavby. V letech 1529 až 1532 pak byl renesančně přestavěn a v rámci této přestavby přibyla např. sakristie. Později podobu kostela doplní sgrafita a vyšší věž. V období třicetileté války byl silně poškozen švédskými vojsky, a zřejmě i proto bylo v roce 1675 přistoupeno k jeho úpravě do barokního stylu. Tehdy vzniknou také současné valené klenby. O 24 let později ještě došlo k dalšímu zvýšení kostelní věže a v 18. století je přistavěna předsíň. Relativní klid byl následně až do roku 1997, kdy byl chrám zasažen ničivou povodní. Uzavřen a opravován pak byl kostel sv. Marka až do roku 2003. A o pouhý rok později byl poškozen znovu … tentokrát tornádem.

Kostel sv. Marka je v současnosti jednolodní obdélnou stavbou, orientovanou od jihovýchodu k severozápadu. Presbytář zakončuje trojboký závěr a v lodi můžeme vidět postranní Kaple s oratoří v patře. K jihozápadní kapli je přisazena mariánská Kaple zvaná Engelmannova, k jejímu protějšku pak hranolová věž. Kratší strany lodi završují štíty s volutovými křídly, které člení pilastry. Původně se jednalo o kostel hřbitovní a z této doby pocházejí i obě staré lípy na jeho severní straně. Na tomto městském hřbitovu se pohřbívalo až do roku 1784 a připomínkou tohoto období je například náhrobní kámen na severní straně kostela, k němuž původně patřily i dvě hlavy měšťanů, umístěné na západní zdi kostelní věže.

Mobiliář uvnitř chrámu pochází převážně z 18. a 19. století; například hlavní oltář s barokními sochami byl zhotoven v polovině 18. století, kazatelna je rokoková a chrámové dřevěné lavice s intarziemi městského znaku pocházejí částečně z roku 1769 a částečně z konce 19. století. Kostelní varhany byly vyrobeny v roce 1631, upraveny pak byly pražským varhanářem Petrem Emanuelem Štěpánem v roce 1902. Z tohoto roku pochází také nová varhanní skříň.

Litovelský kostel sv. Marka může i dnes posloužit jako malá encyklopedie architektury. Vždyť původní gotickou trojlodní stavbu připomínají opěráky na východní straně a věžní okénka, renesanční přestavbu pozoruhodný zdobný portál sakristie a baroko krásně zdobené erby nad severním a jižním vchodem. Jedná se o rodové znaky Liechensteinů a Dietrichsteinů. Hned vedle kostela sv. Marka, tyčícícho se na litovelském náměstí Svobody se pak nachází další ze zdejších cenných a pozoruhodných pamětihodností. Tou je kaple sv. Jiří (blíže viz. odkaz: https://www.turistika.cz/mista/litovel-goticke-klenoty-v-kapli-sv-jiri).