„Nechť vzkvétá naše muzeum pro radost budoucích i našeho městečka, ať jest spravováno i nadále s takovou láskou, s jakou jsme o něj pečovali společně s manželem. Ať je školou, z které možno čerpati z minulosti pro budoucnost, a to šťastnou budoucnost našeho národa.“ Marie Krčmaříková, první ředitelka muzea

Nyní má letohradské muzeum celkem tři expozice.

Největší místnost muzea je věnována dějinám města. Expozice provede návštěvníky od první zmínky o existenci hradu až po současnost. Seznámí s archeologickými nálezy, významnými listinami, historií místních řemesel a živností. Součástí expozice je dětský koutek s magnetickou tabulí, kde si může každý zkusit poskládat letohradské náměstí a interaktivní dotykový počítač s množstvím dalších informací o městě, muzeu a zábavným kvízem, filmy a zahrát si můžete puzzle nebo odkrývačky.

Expozice sirkařství, seznamuje s výrobou sirek na Letohradsku. Město i s jeho blízkým okolím patřilo k zárodečným oblastem vznikajícího českého sirkařského průmyslu. Návštěvník zde uvidí technologické postupy výroby sirek a exponáty  vážící se k sirkařství. Expozice je doplněna tématicky zaměřeným videem. Na své si přijdou i dětští návštěvníci, pro které je připraven dětský koutek se sirkovými hlavolamy.

Napoleonovy saně jsou nejvýznamnějším exponátem Městského muzea v Letohradě. Jsou spojovány s Napoleonovým útěkem z Moskvy v roce 1812, kde byla jeho armáda poražena. A když Napoleon dostal zprávu o pokusu generála Malleta o republikánský převrat, opustil armádu a vydal se přes Polsko inkognito zpět do Paříže. Dojel do Drážďan, kde se stal hostem saského státního a komorního ministra Camilla hraběte Marcelini-Ferettiho. Tady Napoleon obdržel od saské královny saně nové, na kterých pak pokračoval do Lipska. Syn hraběte Camilla, Petr, se do Kyšperka přiženil a v roce 1823 nechal saně přivézt. Zprávu o historii saní sepsali členové Městského úřadu v Kyšperku 1. 6. 1882 podle výpovědi lesníka Josefa Zappa, který saně osobně převážel. Tedy sám císař Napoleon v Kyšperku nikdy nebyl.