V únoru 1858 se na severním úpatí Pyrenejí poblíž vesničky Lurdy (Lourdes) událo několik zázračných zjevení, které měla zažít Bernadetta Soubirousová. Jednotlivá zjevení pokračovalo až do července toho roku a to dokonce za přítomnosti svědků, v počtu několika set. V březnu 1858 proběhlo dle záznamů několik zjevení za přítomnosti až 10.000 diváků (celkem). Při jedné příležitosti prý zjevení (Aquéro) samo sdělilo, že jest Neposkvrněným Početím tedy Pannou Marií.

V skalním výklenku kde se zázrak odehrával vytryskl pramen s údajně zázračnou vodou. Od té doby se Lurdy staly význačným poutním místem, ale i lázněmi (prý zázračně uzdravených 7000, ovšem potvrzeno úředně jen 68).

Církev povolila slavit památku zjevení v roce 1891 v samotných Lurdech, od roku 1907 se její kult ujal v celé katolické církvi. Svatyně se povětšinou stavěly v blízkosti nějaké skály (nebo se postavila skála umělá). Panna Maria bývá zpodobněna v bílém šatu s modrou šerpou či modrobílé kombinaci oděvu (dají se objevit i jiné barevné variace). U nohou jí mají rozkvétat růže, jak to viděla dívka v Lurdech.

Kult světice byl v první polovině 20. století značně populární a projevil se stavbou různých jeskyněk, skalek a kapliček i na našem území. Celkem logicky i v lázeňských místech. I Karlova Studánka má svoji „jeskyňku“. Najdeme ji v horní části lázní, poněkud ukrytou v lesoparku za Slezským domem za můstkem přes Bílou Opavu. Kaplička byla vystavěna v roce 1935. Kamenná umělá jeskyňka je ozdobena v horním oblouku Velmistrovským erbem Řádu Německých rytířů. Lázně tehdy ještě spadaly do majetku Řádu. Po zabrání Sudet byl majetek vyvlastněn říší, po osvobození přešly lázně na stát.

Oproti zvyklostem je Studánecká Panna Maria oděná v červenomodrobílé kombinaci, vše ostatní vcelku odpovídá předpisu. U kapličky je dokonce i skalní výchoz, snad jen pramínek tu chybí, ale těch je kolem dost a i voda v Bílé Opavě je vcelku pitná.