Jizerní Vtelno je malá středočeská obec, nacházející se nedaleko okresního města Mladá Boleslav. Ve vesnici žije přibližně 350 obyvatel, ale poštu nebo obecní úřad byste tady hledali marně. Tyto instituce totiž potkáte až v sousedním Krnsku. Písemně je obec poprvé zmiňována v roce 1229. A na katastrálním území této obce, původně nazývané jen Vtelno, najdete také jednu velmi zajímavou památku. Tou je – řekněme neorenesanční - Zámek Nový Stránov na severozápadním okraji vesnice. Zámek, považovaný mnohými za jeden z nejpohádkovějších v Čechách, určitě stojí za návštěvu.

Původně zde stávala gotická tvrz, písemně doložená roku 1429. Ta je v období let 1463–1468 přestavěna (Jaroš ze Svojovic) na hrad, jehož dominantním znakem byla šestiboká vysoká věž. Ve II. polovině 16. století byl hrad „upraven“ v renesanční zámek, jehož poslední přestavba proběhla v letech 1890–1894. Součástí rozsáhlého zámeckého areálu je také kostel a bývalý hospodářský dvůr.

Hlavní přestavba (gotického hradu v renesanční zámek) je připisována Berkům z Dubé, Biberštejnům a Slavatům. V roce 1767 nachal Jan Václav z Příchovic upravit renesanční sýpku a vodárenskou věž na Kostel sv. Václava. V roce 1864 získává zámecký areál rod Waldstein-Wartenberg, za nichž dostal zámek svou dnešní podobu. Autorem projektu přestavby byl Josef Schulz.

V roce 1948 je zámek zabaven posledním majitelům (rodina Šimonkova, nejstarší Josef – prezident Škodových závodů a senátor – jej získal v roce 1917) a je moudře předán do rukou těm nejpovolanějším. Hospodářskou část - včetně kostela - od té chvíle spravuje místní JZD, v zámecké budově je umístěno rekreační středisko příslušníků SNB a od roku 1955 dětský domov. Tím se samozřejmě zcela mění vnitřní dispozice zámku, ale „technicky“ stavba přežila. Kolchozníci to vzali do svých rukou pevněji, několik objektů jim zcela zmizelo a kostel vyhořel. Po roce 1990 se větší část areálu vrátila do rukou Šimonkových, kteří později zahájili rekonstrukci zámku i kostela.

Samotný hrad byl stavěn již bez většího apelu na jeho obranyschopnost, ale roubenné patro gotické vstupní brány pochází až z období přestavby v letech 1850-1880, kdy bylo nutné věž brány snížit kvůli statice. Původní gotická věž měla dvě kamenná patra, z boků ji pravděpodobně chránily ještě dvě předsunuté dělostřelecké bašty. V zámeckém areálu jistě zaujme také barokní sýpka, staré lípy, dvouřadá platanová alej a – nedávno - opravený Kostel sv. Václava s někdejší vodárenskou věží.

Do zámku, který je postaven na půdorysu lichoběžníka, vstupujeme po barokním kamenném mostu. Míjíme gotickou věž a vidíme, že všechny ostatní budovy, zejména jižní arkádové křídlo, už opravdu pochází převážně z novorenesanční přestavby. Podobu interiérů pak silně poznamenaláy úpravy ve II. polovině 20. století.

Věž si dodnes zachovala řadu pozdně gotických detailů, například klenby a ostění, pod novodobou jehlancovou střechou se dokonce ukrývá původní kamenná helmice a v nejvyšším patře se stále nachází vodní reservoár.

Provozovatelé zámku nabízí jeho návštěvníkům prohlídku zámeckých interiérů s výkladem o historii stavby, samostatný výstup na gotickou hradní věž s vyhlídkou do údolí řeky Jizery (údajně jsou vidět i okolní hrady a zámky, např. Bezděz, Trosky, Krnsko, Starý Stránov a Mladá Boleslav, a za krásného počasí také Krkonoše a Jizerské hory) nebo výstavy současných umělců (např. fotografie).

Zámek je v současnosti přístupný jen v období březen až září a vstupné do zámeckých interiérů je 60,- Kč (děti a důchodci polovic). Za své peníze uvidíte hlavní sál s gotickou kaplí, entomologické sbírky, soubor historických kočárků a panenek nebo repliky historického nábytku. K tomu jako bonus gotickou věž s vyhlídkou. Samostatný výstup na věž je za dvacku a v ceně je i právo vstoupit na renesanční arkády a do parkánu. Kostel sv. Václava – pokud je otevřen – máte zdarma.

Zajímavá je i procházka předzámčím, tedy dříve hospodářským dvorem a ještě dříve předhradím. Zde nás čeká gotická vstupní brána, Kostel sv. Václava (z roku 1767, významný pražský architekt Filip Heger), památník Miroslava Tyrše, francouzský a anglický park (nebo spíše prostory, kde se zde dříve nacházely – ale zase tu je sekvojovec obrovský), zřícenina zvěřince (kde údajně bydlel i lev paní Baťové), tvrz Vtelno (která je dnes vyhlídkovým a odpočinkovým místem) nebo obora Podčejk (fotolovy muflonů a daňků, zřícenina mlýna).

Své pozoruhodnosti nabízí i předzámčí (předhradí). Je to určitě zřícenina hradu Starý Stránov (viz. https://www.turistika.cz/mista/zamosti-zricenina-gotickeho-hradu-hradek-stary-stranov-myskuv-hradek) a železobetonový železniční vidukt Stránov – Krnsko (jeden z nejmohutnějších viaduktů v Čechách s délkou 152 metrů a výškou 27 metrů; dnešní podoba je z roku 1924).

Samotný Zámek Nový Stránov je - pod šestibokým bergfritem se „krčící“ - trojkřídlá dvoupatrová budova s rustikovou sgrafitovou omítkou. Vnitřní nádvoří zámku na jižní straně uzavírají dvoupatrové - v přízemí slepé - arkády. Původní gotické paláce jsou zabudovány v hmotě západního a východního křídla, kde býval i arkýř kaple. Schodišťová věž v severozápadním koutě nádvoří je již novodobá..

Po architektonické stránce zaujmou v interiérech zámku zejména částečně dochované gotické křížové klenby, několik pozoruhodných gotických kamenických prvků (např. pozdně gotický portál bývalé zámecké kaple z konce 15. století) nebo nástěnné malby s motivy květů a ptáků z přelomu 16. a 17. století, které se nacházejí ve spodní části věže. Z období barokních úprav pochází například zámecká pískovcová kašna.

Jak již bylo uvedeno; romantická novorenesanční podoba zámku vznikla v letech 1890-1894, kdy podle plánu Josefa Schultze zámek – a dle požadavku Marie z Valdštejna a Vartemberka (a zase ty ženy …) – přestavěl Josef Mráz. Erby, které u vstupu uvidíte, patří Janu V. Příchovskému (husí hlavy) a jeho manželce Róze s Lisova.

Za zajímavost lze považovat i fakt, že spolumajitelkou zámku bývala i pravnučka slavného astrologa Rudolfa II. Tycha de Brahe, Alžběta Lidmila, provdaná z Lisova.

K zámku se dá dojet autem (parkoviště je, snad i bezplatné), na kole (nechali nás zaparkovat na nádvoří) nebo dojít pěšky (třeba po žluté). Nejbližší vlaková zastávka je vzdálena necelé 2 kilometry, autobusová ještě méně. Zámek se stále – a dlouhodobě - rekonstruuje, ale je veřejnosti přístupný.