Janský vrch (697 m n. m.) je nejvyšším místem česko-polského hraničního hřebenu, který je za údolím Petříkovského potoka pokračováním Jestřebích hor (nejvyšším vrchem Jestřebích hor je Žaltman, 739 m n. m.). Protože Janský vrch leží přímo na hranici, má i svoje polské pojmenování Jański Wierch.

Přes Janský vrch vede žlutá turistická značka z Petříkovic do Bernartic. Z Petříkovic cesta stoupá kilometr a půl, z Bernartic pět a půl kilometru (obce jsou od sebe vzdáleny 7 km). Z Petříkovic přes Janský vrch vede také naučná stezka s názvem „Petříkovice u Trutnova“. Z polské strany se přes Jański Wierch chodí po zelené značce z Okrzeszyna k rozcestí u Beczkowskego potoku, a dál na Przęłecz Lubawska. Z Okrzeszyna je to na Jański Wierch přibližně tři kilometry (hodina chůze).

Z Janského vrchu je vzhledem ke vzrostlé vegetaci omezený výhled, a to pouze na českou stranu. V jižním směru uvidíte část Jestřebích hor, v jihozápadním až západním směru část Podkrkonoší se Zvičinou, a v severozápadním směru Krkonoše. Z nich jsou nejblíže Rýchory, za nimi vykukují Černá hora a Světlá hora. Úplně vpravo mezi vzrostlými smrky, přímo za větrnou elektrárnou ve Zlaté Olešnici, nelze nepoznat Sněžku, nejvyšší českou horu.

Z geologického hlediska se Janský vrch a celý hraniční hřeben skládá z cenomanských pískovců a slepenců. Terén s tímto podložím je na severovýchodní polské straně plně zalesněn smíšenými dřevinami, na naší jihozápadní straně porost není plnoplošný. Z jehličnatých stromů se zde nejvíce vyskytují smrk ztepilý, modřín opadavý a douglaska tisolistá, z listnáčů potom buk lesní, javor horský a dub červený.

Přímo na hraničním hřebenu se nacházejí ještě dvě zajímavá místa. Prvním, sto metrů pod vrcholem ve směru k Petříkovicím, je Medvědí doupě. Druhým, tři sta padesát metrů ve směru k Petříkovicím, je Krausová vyhlídka. O obou místech si můžete přečíst po kliknutí na jejich názvy.