Tento dvoudílný, nevelký hrad se nacházel na stejnojmenném vysokém zalesněném kopci (472 m), který se zvedá 1 km jihozápadně od Potštejna. Jeho výchdodní a západní hřeben strmě spadají do údolí, stejně tak jeho severní svah prudce spadá k silnici z Potštejna do Doudleb nad Orlicí. Obrana hradu se tedy soustřeďovala od jihu, kde areál hradu byl oddělen od okolí příkopem, asi 15 m širokým. Za příkopem se nacházelo lichoběžné předhradí, které bylo také z boku chráněno příkopy. Na předhradí jsou dodnes patrné pozůstatky zdí na jeho obvodě. Za dalším hlubokým příkopem leží jádro hradu. Vlastní hrad se nacházel na severní straně ostrohu hradního kopce. Dodnes jsou patrné fragmenty zdiva jako reliéfy po dvouprostorovém paláci. Palác byl obdélný, cca 40 m dlouhý a 18 m široký, doplněný parkánem. Je možné, že hrad nebyl zcela dokončen, vzhledem k tomu, že jeho životnost byla velmi krátká, trvala zhruba pouze dvě desetiletí. 

Písemná zpráva, která pochází z roku 1358 se o Velešovu už zmiňuje jako o hradu. V tomto roce Karel IV. směnil práva k potštejnskému panství ve prospěch Jana z Vartenberka. Hrad ovšem ztratil svůj význam již o dva roky dříve, kdy ho získal král od synů Mikuláše z Potštejna. Obě panství byla opět spojena v jedno a hrad začal pustnout. V dalších historických pramenech se již nikde neuvádí. Až v letech 1771–73, kdy byl hrad silně poškozen, neboť byl postupně rozebírán na řadu staveb v Potštejně a později hledáním pokladu na popud tehdejšího majitele potštejnského panství Jana Antonína Harbuval-Chamaré.

K hradu se lze dostat od rozcestí Pod Velešovem, které se nachází na červeně značené turistické cestě vedoucí z Potštejna do Vrbice a Kostelce nad Orlicí. Odtud vede k hradnímu areálu okružní Naučná stezka zbudovaná Lesy České republiky. Souběžně s ní vede na vrchol kopce i červeně značená odbočka.

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.27 Orlické hory, GOL 1:25 000 Orlicko-Třebovsko