Hrad byl postaven někdy před rokem 1350 Buškem II. z Velhartic. Při pohraniční válce s Bavory byl v roce 1475 dobyt a vypálen. Jeho majitel Jan Herštejnský byl zajat. V roce 1496 kupuje hrad známý Půta Švihovský z Rýzmberka a kolem roku 1500 jej obnovuje. Ne na dlouho, protože v roce 1524 je hrad uváděn jako pustý. Dnes je to rozsáhlá zřícenina na zalesněném kopci. Najdeme zde zbytky mohutné obytné věže, kde jsou vidět střílny a dobře znatelný vchod ve výši prvního patra. Dobře patrné jsou pozůstatky vstupní brány a bašt s hradbami. Částečně se zachovala i Panenská věž při cestě k bráně. Podzimní návštěva přináší něco navíc. Roste zde ve značném množství rostlina z čeledi Araceae - árónovité. Je to chráněný Árón plamatý. Jedná se o vytrvalou rostlinu 20 až 50 cm vysokou, s dlouze řapíkatými střelovitými listy. Ty jsou tmavě zelené, někdy hnědě skvrnité. Květy jsou bílo zelené. V toulci má skryté samičí květy, které mají pouze semeník a bliznu. V horní části palice jsou květy samčí. I když nepatří mezi rostliny masožravé, přesto má zvláštní způsob jak lapit hmyz a zajistit si opylování. Hmyz láká pachem zkaženého masa. Ten po usednutí na okraj toulce sklouzne po olejovitém povrchu a je uvězněn. Po opylení toulec zavadne a hmyz je propuštěn na svobodu. Zároveň pukají prašníky samčích květů a vysvobozený hmyz odnáší na sobě i pyl. Další květ a pozoruhodná hra se opakuje. Plodem jsou lesklé červené bobule, které při růstu trhají spodní část toulce. Rostlina je mírně jedovatá a pokud dojde k náhodnému požití je vhodné navštívit lékaře. Na Nový Herštejn je nejlépe vyrazit z Městečka Kdyně. Odtud po žluté na Podzámčí a dále po červené až k hradu. Délka cesty je asi 6 km a je možné se do Kdyně vrátit přes Koráb, kde je rozhledna. Celá cesta je kolem 12 km. Objekt je na mapě KČT č. 63 Chodsko. Nejbližší vlaková stanice je ve Kdyni.