Kokořín aneb romantická rekonstrukce historie

Iluzi tajuplného hradu, po jehož Ochozu se prochází sličná dívka s nepřítomným pohledem, v případě Kokořína ani nepotřebujeme vytvářet. I když jedno podobné vyprávění o bílé postavě, která se zjevuje na Ochozu věže, mezi místními také svého času kolovalo. Jako tichý svědek staleté historie šlechtických rodů, kterého ke svému obrazu přetvořila fantazie romantických snílků, stojí a vyrůstá Hrad Kokořín z pradávných geologických proměn mořského dna. Propojení těchto tří nesourodých sil propůjčuje celému Kokořínsku specifickou atmosféru, pro kterou se sem budete rádi vracet.

Základy hradu Kokořín byly vytesány do pískovcové skály v místě, kde se kdysi rozlévalo mělké druhohorní moře. Stopy, které v krajině zanechalo zvýšení mořské hladiny v období svrchní křídy, můžete najít v podhradí i v celém širokém okolí. Usazeniny štěrků, písků a jílů zpevněné a vytvarované do prapodivných skalních útvarů, jeskyní a struktur bývaly útočištěm loupeživých zlotřilců i českých bratří pronásledovaných po bitvě na Bílé hoře.

Ještě dnes můžete v krajině najít skalní byty a zbytky středověkých skalních tvrzí. Někteří neohrožení dobrodruzi je obývají dodnes. Tzv. Staráky, původní skalní tvrz Kokořín, si „kdosi“ neoprávněně ohradil a v parném létě si nejspíš pěkně chladí bříško o studený kámen v obýváku. První zmínka, která se o této tvrzi dochovala, je v listině z 23. února 1320, kdy ji Jindřich z Osměchova vyměnil s Hynkem Berkou z Dubé za Veležice. Hynkovi však bylo nejspíš v pětiúrovňové stavbě těsno a tak nechal asi o dva kilometry dál na vyvýšeném ostrohu pískovcové skály vystavět sobě hrad.

Kokořín je hrad už od pohledu nedobytný. Vysoká zeď vyrůstající ze skály jej chrání ze všech stran a původně jediný vchod, který byl zabezpečen padajícím mostem, není širší než 140 cm, takže dovnitř nikdy neprojel větší vůz. Na nečekané návštěvy byl hrad vybavený důkladně. To se ale netýká vás. Když na konci 19. století kupoval Václav Špaček Hrad Kokořín, byla to už dávno jenom zpustlá ruina. Jeho rodina provedla na vlastní náklady rozsáhlou rekonstrukci a místo, které bylo svého času cílem cest osamělých romantických poutníků, zpřístupnila veřejnosti. V r. 2006 stát navrátil hrad, který byl po padesátém roce komunisty zestátněn, zpět Špačkům a ti jej i nadále hodlají ponechat otevřený všem, kdo se do zdejších končin vypraví na výlet.