Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa. Jedná se  o dva zalesněné skalnaté vrchy Velký Blaník /638 m. n. m./ a Malý Blaník /564 m. n. m./. Na vrcholu Velkého Blaníku  stojí 30 m vysoká dřevěná rozhledna z roku 1941, která je ve tvaru husitské hlásky.

Blaník je opředen mnoha nejrůznějšími pověstmi, z nichž některé mají původ zřejmě již v keltských dobách. Pověst o vojsku bojovníků spících v nitru hory, odkud vyjedou na pomoc svému lidu, je rozšířena v celém keltském světě.

Nejznámější pověst vypráví o tom, že uvnitř hory odpočívá vojsko, které čeká, až bude českému národu nejhůře. Jeho velitelem je sám patron země České svatý Václav. Ve chvíli, kdy bude naše vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že se studánka přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se v hoře otevře tzv. Veřejová skála, rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku a pod vedením patrona české země vyrazí proti nepřátelům, porazí je a v Čechách nastane opět klid a mír.

Masiv Blaníku tvoří dva zalesněné skalnaté vrchy Velký Blaník /638 m/ a Malý Blaník /580 m/.

Malý Blaník - na vrcholu se nalézají zbytky středověkého hrádku, který byl dobyt roku 1420 husity.  Na Malém Blaníku /dříve Holý vrch/ se nachází také zřícenina poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Stavba byla dokončena v roce 1753 /poutě se zde konaly ovšem již v první polovině 16. století/, zrušena pak  byla v roce 1783 nařízením císaře Josefa II.