Monumentální barokní lovecký Zámek Ohrada byl postaven u Munického rybníka v letech 1708 – 1713 podle projektu známého pražského architekta a stavitele Pavla Ignáce Bayera. I tato všeobecné známá informace je ovšem mírně zavádějící. Zámek, který si nechal postavit kníže Adam František Schwarzenberg – jako zázemí pro pravidelné hony a související společenské veselí – byl ve skutečnosti dokončen až v roce  1722 a  Bayer byl Jihlavan.

V roce 1842 zde Jan Adolf II. Schwarzenberg zakládá specializované muzeum s expozicí lesnictví, myslivosti a rybářství. Muzeum, patřící mezi naše nejstarší (druhé nejstarší v Čechách, čtvrté v České republice), nabízí rozsáhlé sbírky loveckých trofejí, preparovaných zvířat i zajímavou kolekci loveckých zbraní. Další exponáty pocházejí z oborů lesnictví a rybářství. Zámeckou (muzejní) expozici vhodně doplňuje sousední zoologická zahrada, která představuje převážně naši zvířenu. Zámecký objekt obklopuje rozlehlá obora.

Mezi nejzajímavější exponáty muzea patří světová rekordní trofej jelena pocházející z roku 1730 (rekord si trofej udržela až do roku 1980), poslední ulovený český medvěd (1856) i vlk (1874), preparáty loveckých psů, sbírky lesnických uniforem (19.-20. století) a loveckých zbraní, kruhový koberec z liščích kůží nebo parohový nábytek. Celkem muzeum nabízí asi dva tisíce exponátů.

Již od roku 1842 je součástí muzea na zámku i knihovna, zaměřená na lesnictví a lov. V současnosti obsahuje přibližně deset tisíc titulů a je i nadále systematicky rozšiřována. 

Samotná zámecká budova je dvoupatrovým trojkřídlým barokním objektem s mohutným průčelním rizalitem. Nejstarší částí zámku jsou jižní a severní křídla, ve kterých se nacházely maštale a psince, Až potom byla přistavěna hlavní budova s velkým loveckým sálem a barokní kaplí sv. Eustacha. Nástropní malba v kapli s motivem Svaté Trojice je dílem Georga Werleho (1715). Werle je rovněž autorem oltáře sv. Huberta, který dokončil roku 1720 J. André (např. domalba schwarzenberského erbu). Oltářní obraz je dílem vlámského malíře Pietera van Roy.

Výzdoba zámku je - díky Adamovi Františkovi Schwarzenbergovi - celkově galerií mnoha známých umělců své doby. Jmenovat lze alespoň Franze Carobbia (štuky), Oldřicha Mánese (krby), Georga Werleho (stropní fresky) nebo skotského malíře Johanna Georga Hamiltona (velké olejomalby, které se dnes nacházejí v Rakousku).

Během existence zámku se zde nacházelo postupně i sídlo lesnického úřadu, vojenský špitál nebo německé úřady v období II. světové války. V letech 1986 - 1990 prošla zámecká budova velkou rekonstrukcí.

Velmi zajímavé je i venkovní lapidárium s historickými hraničními kameny schwarzenberského panství, které se nacházejí před vstupním průčelím. Jednotlivé kameny sem byly svezeny z různých částí někdejšího schwarzenberského dominia.

Aktuální informace najdete na stránkách NZM Ohrada – muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství.