České Švýcarsko - klasický okruh Pravčická brána a soutěska řeky Kamenice (pátek 30.8.2013)

Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen národním parkem v roce 2000 a chrání především unikátní rozlehlé pískovcové skalní město, které vzniklo erozí křídových mořských sedimentárních hornin z období čtvrtohor. Území se nachází v okrese Děčín mezi obcemi Hřensko a Chřibská. Z druhé strany státní hranice na německé straně navazuje národní park Saské Švýcarsko. Nejznámějším skalním útvarem Českého Švýcarska je Pravčická brána, která se stala symbolem parku. 

Zde popisovaná trasa je klasickým jednodenním pěším okruhem v Národním parku České Švýcarsko, na kterém uvidíte nejznámější místa oblasti - populární skalní pískovcové útvary Českého Švýcarska a Edmundovu soutěsku na řece Kamenici.
Mapa NP České Švýcarsko na mapách.cz: Národní park České Švýcarsko

K Pravčické bráně jde většina návštěvníků po červené značce od Tří pramenů, protože je to cesta nejkratší, i když celou dobu do kopce. Úsek Tři prameny - Pravčická brána je zřejmě nejfrekventovanější pěší trasa v celém Českém Švýcarsku. My jsme začali z opačného směru, a to od Mezní Louky.

Auto jsme zaparkovali v Mezní Louce na velkokapacitním parkovišti za 100,- Kč na den (cena roku 2013). Další parkoviště je pak v Hřensku u hotelu Klepáč za 120,- Kč na den. Jinde v prostoru mezi Mezní Loukou a Hřenskem nezaparkujete. Pokud ano, s velkou pravděpodobností se po návratu k autu budete muset u policie zajímat o sundání botičky.

Trasa po červené značce od Mezní Louky po Pravčickou bránu je relativně klidná, zvlněným terénem, dlouhá cca 5 km, občas se výškový rozdíl překonává po schodech. Po cestě jsou k vidění krásné skalní útvary, a i když výhledy jsou již na mnoha místech poněkud zarosteny vegetací, je odtud možné zahlédnout například výrazný kužel Růžovského vrchu nebo plochý vrchol Děčínského Sněžníku.

K Pravčické bráně nemá smysl přijít před 10 hod. dopolední. Toto místo je pro veřejnost otevřeno denně od 10 hod do 18 hod. (duben - říjen), mimo sezónu pouze v pátek, sobotu a neděli. Musíte projít turniketem a vstup do prostoru Pravčické brány, včetně okolních vyhlídek a zámečku Sokolí hnízdo, zaplatit (75 Kč za osobu, studenti 25 Kč). Fotografové ranních inverzí a západů slunce sem pravděpodobně chodí jinou, neoficiální cestou mimo turnikety www.pbrana.cz

Pravčická brána patří k nejznámějším přírodním výtvorům u nás a je ikonou národního parku. Jedná se o skutečně velkolepý skalní útvar, který musí každý návštěvník Českého Švýcarska vidět. Rozpětí oblouku u paty brány dosahuje 26,5 m, výška otvoru 16 m a šířka je 7–8 m. Vstup přímo na bránu je logicky zakázán kvůli zachování přírodní památky, ale určitě zajděte na blízké vyhlídky, které jsou v ceně vstupného, odkud je skalní útvar dobře vidět. Na focení brány zde bude lepší světlo odpoledne.

Zámeček Sokolí hnízdo slouží jako restaurace, do které se vše dopravuje pouze nákladní lanovkou, není sem přístup pro automobily. Proto v těchto ztížených podmínkách nečekejte kdovíjaké zázraky. Jídlo bylo poměrně levné, ale sortiment a kvalita odpovídala ceně. WC je ve sklepě zámečku.

Od Pravčické brány jsme pokračovali po červené k Třem pramenům, cca 2 km. Tady jsme počkali na autobus, kterým jsme se svezli do Hřenska k hotelu Klepáč (zastávky: Tři prameny - Úpravna vody - Hotel Klepáč), odkud začíná trasa k Soutěsce Kamenice. Dobré je si dopředu na internetu zjistit odjezdy autobusů, aby jste zde nemuseli dlouho čekat. Jezdí tu pravidelná autobusová linka Mezní Louka (příp. Mezná) - Hřensko. Zastavuje zde také německý sezónní spoj, ale nevím, zda vás sveze, řidiči jsme nerozumněli a tak jsme nenastoupili :-) Pokud se rozhodnete jít od Tří Pramenů do Hřenska pěšky, je to také možné, ale jde se 3 km po frekventované asfaltové silnici, což nedoporučuji.

Soutěska Kamenice je částečně schůdná po stezce a v nejužším místě se překonává plavbou na loďce. Od hotelu Klepáč v Hřensku se jde Edmundovou soutěskou po žluté značce až k přístavišti loděk (necelé 2 km). Loďky jezdí od 9 do 18 hod., cena je 80,- Kč za osobu, studenti slevu nemají (rok 2013). Lístek mějte připravený ke kontrole při nastupování do loďky. Převozník má připraven vtipný výklad v češtině a němčině. V jednom místě vám ukáže umělý vodopád, který spustí pomocí lana. Pokud zrovna převozník ani pasažéři nemluví, zaposlouchejte se do zvláštního hrobového ticha soutěsky, ve kterém je slyšet pouze šplouchání vody od převozníkovy tyče. Cesta loďkou trvá cca 20 min.

Z přístaviště pokračujete dále po žluté až do místa Mezní můstek a dále do prudkého kopce po schodech po zelené do obce Mezná (0,5 km). Z Mezné můžete pokračovat autobusem k autu do Mezní Louky. Nám zrovna nic nejelo a tak jsme šli pěšky, je to kousek po málo frekventované silnici, necelé 2 km. Webové stránky: Edmundova a Divoká soutěska

V Mezné si všimněte lidové architektury, tzv. podstávkových domů, jsou moc krásné. Vůbec v celé oblasti stojí za povšimnutí stavby lidové architektury a malebnost zdejších vesnic. Mapu trasy přikládám ve fotogalerii.

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Barbora Fremlová