Na stopu románské rotundy v České Třebové mě přivedly různé výstavy v šumperském Vlastivědném muzeu. Tato památka je zde totiž prezentována jako – od mého rodného města - nejblíže se nacházející románská stavba. Pozdně románská rotunda sv. Kateřiny pochází – snad - z I. poloviny 13. století a je – údajně – jedinou dochovanou románskou stavbou ve východních Čechách (ne, že bych si ve slovech snad a údajně nějak liboval, ale historii mnohých našich památek opravdu stále halí neprůhledný oblak tajemství) . Byla centrem osady, založené nad pravým břehem Třebůvky během tzv. české kolonizace. Samotná Česká Třebová byla založena až o nějaké půlstoletí později.

Dnes se - mnohokrát opravovaná a přestavovaná – rotunda nachází za ohradní zdí, která oddělovala - až do roku 1905 – zdejší hřbitov od „zbytku světa“. Koncem 16. století rotundu doplnila polodřevěná zvonice, která sloužila i jako vstupní brána do hřbitovního areálu. Místní tuto stavbu nazývají Kostelíček a v ulici, nacházející se pod rotundou, která se jmenuje „U kostelíčka“, se vždy při listopadovém svátku sv. Kateřiny koná tzv. Jabkancová pouť (jabkance jsou sladké bramborové placky, plněné tvarohem)

Vznik kaple je spojován převážně s několika zázračnými legendami, ale něco málo o její výstavbě historikové – bez záruky – přece jen prozradili. Její stavba souvisí se založením města a původně snad plnila funkci soukromé kaple neznámého šlechtice. Až později začala kaple, poprvé písemně zmiňovaná roku 1335, sloužit obyvatelům nově vzniklého města. Po zbytek své historie byla rotunda mnohokrát opravována a přestavována, např. ze 14. století pocházejí gotické úpravy (kamenné ostění kolem západního vstupu do lodi, asymetrická Křížová klenba v apsidě s konzolami dvou žeber v podobě silně stylizovaných lidských tváří, snad stavitele a donátora stavby kaple.

Další – tentokrát renesanční – přestavba rotundy přichází okolo roku 1566, kdy také její fasádu zkrášlí sgrafita. Přichází rok 1746 a další změna. Před oběma vstupy se objevily dřevěné předsíně, sloužící i k ukládání pohřebních potřeb. Vzhledem k tomu, že v té době také přestává stačit kapacita hřbitova u kaple, byla k rotundě přistavěna kostnice k ukládání kostí ze zrušených hrobů. Vstup do ní vedl z nově vybudované sakristie která se nacházela nad kostnicí. Dalších změn se rotunda dočká roku 1840, kdy jsou obě zchátralé předsíně strženy a tu před hlavním vstupem nahradí předsíň zděná, postavená v klasicistním stylu. Došlo také ke zrušení kostnice.

V roce 1905 je zrušen hřbitov, kaple přestává plnit svou funkci a začíná chátrat. V roce 1916 je kaple uzavřena a jednání o její rekonstrukci začnou až po skonšení I. světové války. Roku 1920 pak začíná rekonstrukce kaple, Při ní bylo zjištěno, že původně byla apsida asi o 1,5 metrunižší než loď. Sgrafita rámovala i okna, která se nacházela jinde než ta dnešní. Nálezy klenebních patek potvrdily, že plochostropá loď byla dříve zaklenutá. Došlo také ke změně interiéru, např. ke zkrácení kruchty z roku 1874, kterou zdobí řada obrazů světců od českotřebovského malíře betlémů Karla Jankeleho staršího (sv. Jan Křtitel, Panna Marie, sv. Jakub, sv. Petr, sv. Pavel a sv. Antonín Paduánský). Opravena byla také blízká zvonice z přelomu 16. a 17. století. Došlo k probourání přízemí (dříve márnice), čímž vznikla nová brána do areálu. Rotunda byla znovu vysvěcena roku 1922.

Poslední velké opravy pak byly dokončeny v roce 2002. Při nich se zrestaurovaly malby na kruchtě a oltář, v jehož centru se nachází pozdně gotická plastika sv. Kateřiny Alexandrijské, která pochází z období let 1500-1600. Ta drží v pravé ruce meč (její atribut) a v levé knihu (symbol vzdělanosti). Oltář kaple pochází ze III. čtvrtiny 17. století a kromě sv. Kateřiny jej zdobí také plastiky dalších světců (sv. Rochus, .sv. Šebastián, sv. Růžena z Limy a sv. Rozálie). Na vrchol oltáře je umístěna Kalvárie, která – překvapivě – vznikala v několika různých obdobích. Autor ani jedné sochy není znám. Od roku 2002 slouží kaple opět svému účelu a – díky opravě barokních varhan v roce 2006 - i jako koncertní sál.

Z architektonického hlediska se jedná o jednoduchou stavbu, jejíž exteriér je členěný jen venkovní římsou a čtyřmi okny. Střechu tvoří báň s lucernou a cibulkou, krytina je šindelová. S kruhovou rotundou, pod jejímiž základy se nachází krypta, je spojena podkovovitá apsida s gotickou klenbou. V nejbližším okolí rotundy můžeme ještě vidět – již zmíněnou – polodřevěnou zvonici, kamenný kříž z roku 1782 a bývalý hřbitov, ohrazený opukovou zdí (byli zde pohřbeni např. spisovatel H. G. Schauer, literát F. P. Volák, českotřebovský farář Josef Tupec nebo místní hudební skladatel M. Broulík. Zatímco rotunda je postavená z opukového kamene, zachovalé náhrobky jsou zhotoveny z hořického pískovce.