Návštěvník, stanoucí před nimi poprvé, si asi nejdříve protře svůj úžasem zamlžený zrak a vzápětí nevěřícně vydechne: "Jsou to opravdové skály anebo z kamene vytesaná umělecká díla?!?" (Obojí je pravda...) Skály, na první pohled působící "uměleckým dojmem" skutečně vypadají jako sousoší od věhlasného barokního mistra. V tomto případě je ale autorství jednoznačně přiřknuto Matce Přírodě. V polozapomenutém, přesto ale nádherném koutu Valašska, se jí tu podařil naprosto husarský kousek! Za stavební materiál posloužil nám už důvěrně známý hrubozrnný pískovec a slepenec karpatského flyšového pásma. Namísto kladiva a dláta se musela spokojit toliko s působením větrné, vodní a chemické eroze. Se svým výtvorem si sice dala na čas, ale konečný výsledek stojí za to! Skály mají vzestupnou gradaci jak přírodní, tak i "uměleckou," a ze zalesněného svahu vystupují v řadě nad sebou. Prvním ze čtyř výrazných skalních útvarů je čtyři metry vysoký štíhlý pilíř, nazývaný Panenkou. V přiměřeném odstupu se rozvaluje daleko rozložitější skalisko Kapucín. Následující dvě skalní věže Tulák a Král jsou největší a také umělecky nejpropracovanější. Nejvýše položený monarcha se ke svému "nepoddajnému poddanému" naklání a snad mu něco - v němém a věky věků trvajícím "hovoru skal" - vytýká...

Možná se vám to bude zdát neuvěřitelné, ale o Čertových skalách u Hošťálkové nenaleznete zmínku v žádném turistickém beedekru či encyklopedii, nejsou popsány v dílech našich nejznámějších "skálologů," jakými jsou páni Jan Vítek a Martin Janoška, dosud k nim nebyla vyznačena žádná turistická trasa a dokonce je nenajdete ani na žádné z turistických map! (Jedinou vyjímkou jsou Mapy.cz na internetu, kde je tato lokalita vyznačena naprosto přesně. Já sám jsem už o těchto skalách v kategorii Místa psal, ale protože považuji tento příspěvek za příliš "básnický" a protože se tato skalní oblast v článcích na internetu i nadále nesprávně označuje jako Skály pod Tisovým, rozhodl jsem se popsat tyto skály poněkud podrobněji a uvést vše na pravou míru.) Čertovy skály u Hošťálkové se skutečně nacházejí ve svazích vrchu Tisový (652 m). Tento vrchol je ale od skal vzdálen na 800 metrů a vlastní skalní útvary se nacházejí až ve svahu jeho podvrcholku, na jedné mapě označeného jako Čertovy skály, chybí na ní ale charakteristická ikonka skalního útvaru. Stejným jménem je od pradávna nazývají bohabojní občané obce Hošťálková,v jejímž katastru se tato lokalita nachází. Dotazem u několika starších starousedlíků byl tento historický fakt nezvratně potvrzen. Označovat je tudíž i nadále umělým názvem "Skály pod Tisovým" je konání matoucí, zavádějící a proto nesprávné!!

Přestože k nim nevede žádná řádná turistická trasa, jsou dobře přístupné z horní části Hošťálkové, zvané Horňansko. Od zastávky busu Pod Kadlúbkem vybíhá přes Pastviny do bočního údolí proti toku přítoku Ratibořky asfaltová silnička. Ta míjí dvojí větší pasekářské uskupení a nad stavením "U Malinů" je nutno krátce vystoupat lesní cestou ke křižovatce s další asfaltkou a po té se dát směrem vpravo. Po určitém čase dorazíte k závěru údolí s křižovatkou lesních cest a potoků, vy se dáte po první cestě vysypané šotolinou a kameny vlevo prudce do kopce, vzápětí z cesty opět vlevo odbočuje do stínu hustého porostu travnatá vrstevnicová cesta a z ní ke skalám stoupá vyšlapaný chodník. Od hlavní silnice na horním konci Hošťálkové je to až na skalnatou konečnou asi 2 km. Čertovy skály se v poslední době staly velmi oblíbeným cílem horolezců, kteří jednotlivé skalní útvary obdařili jmény a na stěnách jejich na 20 lezeckých cest vyznačili. Horolezecké cérky a aj ogaři si tu ale prý stěžují na tvrdou a Ostrou strukturu skalní masy. Mají pravdu. Severní stěny jsou tvořeny značně tvrdou horninou s mocnými zrny a tak skála při styku s lidskou dlaní skutečně připomíná Ostré struhadlo. Na této světové straně jsou Hošťálkovské "Čerťáky" samozřejmě také nejméně členité.

Naprosto odlišný úhel pohledu nabídnou návštěvníkovi jižní stěny skal. Tady se do nich zakousla eroze s opravdu mimořádnou chutí, o čemž svědčí nespočetné množství otvorů a otvůrků, děr kulatých i dutin protáhlých a všemožných velikostí. V bělostné - a místy medově vybarvené hornině, můžeme ze široké palety geomorfologických jevů obdivovat také početná přediva voštin, spousty menších a větších převisů, říms, lišt, puklin... a též jedno malé skalní okénko se zde najde. Jako zvláštní bonus pro milovníky skal je stěna Tuláka přizdobena zajímavými geometrickými obrazci, kteréžto mají na svědomí tence vystupující žilky tvrdého křemene. I ty tři mohutnější skalní útvary nad Panenkou jsou při pohledu "in face" velmi úzké a navíc jsou rozčleněny podélnými škvírami rozsedlin, prostupujících skalními masami od temen až po úpatí. Tyto neustále se zvětšující praskliny se někdy v budoucnosti stanou hlavní příčinou jejich definitivního zmaru. Tato doba je zatím naštěstí v nedohlednu a my se tak v současnosti můžeme těšit z pohledu na soustavu snad nejkrásnějších valašských skal. Nejsou nijak zvlášť Vysoké - Král dosahuje sotva 12 metrové výše, a ani délka jejich přerušovaného pásu nedosahuje délky větší jak 50 m. Ještě není příliš vzdálena doba, kdy bylo okolí Čertových skal odlesněno a ony bývaly tou největší dominantou celého údolí. Vidět je dokonce bylo i ze zákrut silnice pod Trojákem. Tak toto všechno už bohužel odnesl čas... V současnosti se skály už skrývají za clonou listí a jehličí z rychle rostoucích vysazených stromů a nejsou od silničky v dolině vůbec vidět!

Skalní lokalita se nachází na soukromém pozemku, ale slušným horolezcům a turistům není přístup ke skalám nijak omezen. Navíc tady majitel učinil věc na valašských kotárech zatím nevídanou: výsadba nových stromů je do vzdálenosti asi 10 metrů do všech čtyř světových stran zřezána a vyčištěna!! Díky estetickému cítění majitele pozemku tak může každý návštěvník skály obdivovat z přiměřeného odstupu, který násobí jejich malebnou krásu. Ochranný deštník lesíka okolo pak dovolí fotografovi pořízení snímků i v protisvětle. (Kéž by si z počinu tohoto majitele vzali příklad i LESY ČR a napodobili jej také na jiných místech!!) Díky prořízce se nám ze skalního návrší prozatím odkrývá pěkný výhled na centrální část Hostýnských vrchů v oblasti Trojáku a Tesáku, vpravo částečně na obec Hošťálkovou s pohádkově krásnou okolní krajinou a vlevo máme výhled do závěru doliny, rozčleněného potoky a hřbety na několik údolíček. Pokud si myslíte, že na Ostrém návrší - (asi 0.5 km daleko odtud) - vidíte další skalní útvar, který vypadá jako skalní věž, tak vás skutečně nešálí zrak! Komplex skalních útvarů u obce Hošťálková se totiž skládá ze tří skalních skupin (Čertovy skály jsou z nich ty největší a nejznámější ), které jsou od sebe navzájem vzdáleny několik set metrů.

Ani tyto neznámé skalní výchozy se ale nemohou honosit přídomkem "Skály pod Tisovým," neboť se nachází 0.5 km pod vrcholem Křemeničné (600 m), a tak v žádném případě nenáleží do té zřejmě neexistující soustavy skal.

(O tom "neznámém" příbuzenstvu Hošťálkovských Čertových skal si něco řekneme zase až příště...)