Loňský rok (LP 2015) byl k přírodě Hostýnských vrchů i k jejich návštěvníkům velmi přívětivý: v září byla na vrcholu Kelčského Javorníku veřejnosti zpřístupněna krásná Rozhledna a ochrany se dočkala i další část mé milované hory Čerňavy. Na jejím východním svahu byla vyhlášena nová přírodní památka Orlí hnízdo. Hlavním předmětem ochrany se staly květnaté bučiny, které rostou na skalnatém podloží a jsou obklopeny výraznými pásy pískovcových skal, balvany a sutěmi. Chráněny jsou i vzácné a ohrožené druhy ptáků, kteří se v těchto místech vyskytují. Já jsem tady o Čerňavě sice napsal už dost článků, ale přesnou polohu těch nejkrásnějších míst neuvedl, naopak jsem o nich trochu mlžil. Dle mého mínění si okolní krásy návštěvu vandalů nezaslouží a slušní poutnící si k nim najdou cestu sami. Po vyhlášení PP Orlí hnízdo a jejím přesném zakreslení do turistických map nezbývá, než informace o pozoruhodném místě „odtajnit“ a s poznatky o viděném se podělit i se čtenáři.

PP Orlí hnízdo se nachází na východním extrémním svahu hory, přičemž je vzdálena asi 0.5 km od vrcholu Čerňavy (844 m) a jeden kilometr od chaty na Tesáku. Rozloha chráněného území činí 3 ha.

V prostoru mezi skalními výchozy a nad nimi se rozprostírá chráněná květnatá bučina, do níž je vklíněn Cíp smrkového lesa. Nejpočetnějším druhem stromů v rezervaci je buk lesní spolu se smrkem ztepilým, místy se do porostu přimísil i javor klen. Díky tomu, že zde už více jak dvacet let neprobíhala těžba a ani nové zalesňování, působí tahle enkláva dojmem původního horského lesa anebo (chcete-li) karpatského pralesa. Přitom se porost dělí na dvě skupiny stromů nestejného stáří: zatímco ta první a starší skupina jubilantů zanedlouho oslaví už 195 let, druhé na rameno teprve zaklepe „padesátka.“ Část lesa, nacházající se pod skalinami, se dá zřadit do porostu suťového.

Ještě se vraťme k těm vzácným a ohroženým druhům ptákům: kromě lejska malého a bělokrkého a žluny šedé tato místa navštěvuje i datel černý a strakapoud bělohřbetý. (Výskyt posledních dvou druhů krásných ptáků mohu z vlastních pozorování potvrdit i já sám.) Na území přírodní památky se vyskytuje také zástupce obojživelníků – mlok skvrnitý a ze vzácných „chrobáků“ tady můžeme potkat střevlíka hrbolatého.

Kromě krásného starého hvozdu s vývraty, tolik připomínajícími prales (a na jejichž kmenech možno spatřit hezké ukázky chorošů a hub), podtrhuje velmi sympatický vzhled rezervace množství skalních výchozů. Jedná se o několik souběžných nižších a rozložitých skalních hradeb a hřebínků, navzájem od sebe oddělených a okolo nich se válí změť větších i menších balvanů. Jelikož se nacházíme v oblasti Západních Karpat, jsou pískovcová a slepencová skaliska součástí flyšového pásma. V tomto případě jsou tvořena hrubozrným šedomodrým pískovcem, který je poznávací značkou zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyšového pásma.

Ona nám ale učená slova o vlastní lokalitě mnoho neřeknou. To musí ještě přijít básník, a když se dosyta pokochá krásou viděného, možná se i od něj dočkáme popisu, tentokrát samozřejmě mnohem libozvučnějšího. Na něj tohle místo zapůsobilo Velkým dojmem, neboť v samém centru přírodní památky se vypíná trampská chata TO WOODCRAFT (stojící zde na místě ještě té starší už od sedmdesátých let minulého století), která v symbióze s okolními skalisky skutečně připomíná nefalšované „orlí hnízdo.“ Pod skalními výchozy je několik zídkami obehnaných tábořišť a zároveň se zde nachází nejunikátnější suché WC z celých Hostýnských vrchů. A pokud se od chaty pustíte, chráněni převisem nejdelší skalní hradby, směrem vzhůru... až k jejímu konci, budete nahoře odměněni pohledem na zvláštní bizarní tvar jejího čela. Stejně jako na podobné skalní zvláštnosti v okolí...

Do PP Orlí hnízdo nevede žádná značená turistická cesta, natož neznačená lesní. Přístup je ale od rozcestí pod Čerňavou poměrně jednoduchý - jen si tu pravou stezku, vedoucí až nahoru k chatě, musíte najít sami...