Hrad Bouzov (445 m n.m.) najdete v mírně zvlněné lesnaté krajině na ostrohu nad potokem Špránkem západně od vesnice stejného názvu, pokud na cestě z Olomouce do Zábřehu odbočíte vlevo. Působí dojmem dobře zachovaného středověkého hradu – v jeho objektech se prolíná několik stavebních slohů, zejména gotika a renesance. Jeho současná podoba však pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Patří mezi nejnavštěvovanější naše památky a je vyhledávaným místem filmařů.

V r. 1929 zde byl na návštěvě i prezident Tomáš Garrique Masaryk.

Natáčela se zde pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, filmová pohádka princezna FANTAGIRO a pokračování seriálu Arabela. Také se zde v r. 2004 natáčel německý film Napola.

Z historie:

Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století, jeho prvním známým majitelem byl Búz z Búzova v letech 1317 – 1339. Hrad několikrát změnil majitele. Je možné, že se zde narodil Jiří z Poděbrad, jehož otec Viktorín zde prokazatelně sídlil.

V průběhu třicetieté války (1618-1648) sloužil Bouzov jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. Roku 1696 hrad koupil Řád německých rytířů, který ho vlastnil až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté. Hitler jej daroval Himmlerovi a hrad se stal sídlem přepadového oddílu SS, který 5. května 1945 vypálil obec Javoříčko. Sloužil i jako skladiště zabaveného majetku.

Po 2. světové válce byl hrad zkonfiskován. I když Řád německých rytířů se snažil o navrácení hradu, jeho snahy nebyly úspěšné a hrad je stále ve státním vlastnictví. Nyní jej spravuje Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci.

S účinností od 15. 07. 1999 byl hrad Bouzov prohlášen za národní kulturní památku.

Stavební vývoj:

Tak jak se na Bouzově střídaly jednotlivé šlechtické rody, měnila se i jeho podoba.

V době pánů z Bouzova měl hrad především strážní a obrannou funkci. Byl postaven s typicky bergfritovou dispozicí s jedním patrovým palácem. Bergfritová dispozice, to je hrad, v němž tvořil bergfrit (=útočištná hlavní věž) hlavní obrannou stavbu. Z obranných důvodů byl přístupný po snadno odstranitelném můstku ve vyšších úrovních. Proto v úrovni přízemí neobsahoval žádné otvory a přízemí samo bylo přístupné pouze otvorem ve stropě a bylo využíváno jako skladiště či vězení. V té době hrad tvořila zmiňovaná věž, hradby a dřevěné obytné budovy.

Až později byl na jižní straně vybudován kamenný obytný palác, převyšující hradbu.

Koncem 14. století byl hrad rozšířen. Bylo přistavěno předhradí, obehnáno příkopem a valem, ve kterém byly umístěny hospodářské budovy.

Ale i nadále byla zvyšována obranyschopnost hradu. Sídlo dostalo novou souvislou hradbu, zpevněnou dvěma kruhovými baštami a prostřední hranatou baštu s bránou, nově byla postavena parkánová zeď kolem vlastního hradu a opatřena pěti kulatými baštami.

Kolem poloviny 15. století došlo ke stavbě obytného paláce na severní straně.

Zdeněk Kostka z Postupic zpevnil parkánovou zeď silnou hranatou věží, do hradeb byla zasazena kruhová dělová bašta a zřejmě byla opravena hláska.

V r. 1499 se začalo se stavbou paláce na východní straně hradního objektu a byla propojena severní a jižní obytná budova.

Roku 1558 hrad Bouzo vyhořel, ale kvůli finančním problémům tehdejších majitelů byl dlouhodobě neobydlen.

Až v r. 1617 začala výstavba jižního křídla. To již hrady postupně ztrácely svou obrannou funkci a stávaly se výhradně obytnými objekty.

S příchodem německých rytířů pozbyl Bouzov i tuto funkci. Řádová správa byla postupně centralizována do Bruntálu. Vrchnostenský úřad bouzovského panství se přestěhoval do tzv. předního hradu a nově postavených budov na Předhradí. Mezi nimi a vlastním hradem byl tehdy založen menší park. Hrad sám nezadržitelně chátral.

Současná přestavba:

Do dnešní podoby byl hrad upraven přestavbou v letech 1895 - 1910 na popud Evžena Habsburského, tehdejšího velmistra řádu, kterému se poloha hradu zalíbila a rozhodl se přestavět jej na letní šlechtické sídlo pro sebe a svou matku Alžbětu.

Nejprve byly strženy zříceniny severního křídla. Nový dvoupatrový objekt byl dokončen v r. 1897. V severním paláci, v místě původního pozdně gotického sálu, byla situována rytířská síň. Pro malířskou výzdobu, ve které se vedle postav rytířů vyskytují i znaky držitelů Bouzova, je sál nazýván také erbovním. Původně byl určen pro zasedání řádu.

Také palác na jižní straně, vybudovaný počátkem 17. století, byl v r. 1897 stržen a znovu od základů postaven na původním půdorysu; stal se letním sídlem velmistra a jeho pobočníka.

V letech 1897 – 1899 byla postavena mohutná hlavní věž – hláska – zakončená korouhvičkou s vytepaným obrazem patrona řádu německých rytířů sv. Jiří ve zbroji. V její dolní části je původní hladomorna z 2. poloviny 15. století.

Zachovalejší hradní objekty byly opraveny. V r. 1898 byl opraven nejstarší hradní palác se zbrojnicí a vybudováno tzv. Alžbětino křídlo - komplex místností obývaných matkou velmistra. Pracovna je zařízena původním pozdně barokním nábytkem s bohatými intarziemi, nábytek v ložnici pochází ze Španělska; řádu jej darovala královna Marie Kristina.

Východní palác s knížecími pokoji, zachovanými v původní podobě, byl opravován r. 1899. Velmistrova ložnice, tapetovaná rudým brokátem, je zařízena stylovým nábytkem vrcholného baroka, jemuž dominuje nádherné lůžko. Komplex knížecích pokojů doplňuje pracovna, pokoj sluhy, ohřívárna jídel a lovecká síň.

Nejvýraznějším architektonickým dílem hradního nádvoří je novogotická kaple. S její výstavbou bylo započato v r. 1900 na místě staré kuchyně. Vedle portálu je umístěna cenná socha sv. Jiří z 15. století, přenesená na Bouzov z řádového domu v Benátkách. Na čelní stěně kaple je umístěn pozdně gotický deskový oltář z 15. století.

Ústřední místností spojovacího křídla mezi severním a východním palácem je přijímací sál. Podle mohutného středního sloupu je nazývána také Sloupová síň. Sál sloužil rovněž jako jídelna. Byl teplovzdušně vytápěn a výtahem byl spojen s kuchyní, umístěnou v přízemí.

Hned vedle je velmistrova jídelna, zdobená renesančními obrazy a drobnými dřevěnými plastikami.

Pozoruhodným prvkem hradního nádvoří je novorenesanční kašna, zakrývající studnu vytesanou ve skále do hloubky 52 m.

Po opravě hlavních hradních budov byly rekonstruovány hradby a bašty.

Nákladná rekonstrukce byla provedena neobyčejně citlivě z hlediska historické věrohodnosti a slohového souladu. Vzory pro rekonstruované objekty však nebyly hledány v českých zemích - do původní typické české architektury byla zakomponována celá řada německých prvků. Proto hrad působí v našem prostředí cize.

Hrad je plně zařízen a vybaven. Nejcennější složkou jeho interiéru jsou řezbářské práce místních lidových umělců. Mobiliář pochází převážně ze soukromých sbírek arcivévody Evžena Habsburského, částečně ze sbírek Německého řádu. Novodobé zařízení pak bylo vyrobeno speciálně pro hrad.

Návštěvní doba:

Návštěvní sezóna trvá od 1. dubna do 31. října příslušného roku. Je možno vybrat si z několika prohlídkových tras.

Upozorňujeme návštěvníky, že v době konání svatebních obřadů - obvykle v pátek během celého dne a v sobotu obvykle do 13 hodin - je prohlídková trasa hrad Bouzov nahrazena tzv. svatebním okruhem, který je zkrácen a jeho cena je snížena.

Provozní doba objektu:

Prohlídková trasa	duben a říjen	začátek poslední prohlídky	květen a září	Bouzov - erbovní síň  •  Foto: jircak začátek poslední prohlídky	červen až srpen	začátek poslední prohlídky
	víkendy a svátky		denně mimo pondělí		denně mimo pondělí
1. Hrad se představuje	9,00 - 16,00	15,00	9,00 - 17,00	16,00	9,00-18,00	17,00
2. Hrad Bouzov a svatební		14,30		15,30		16,30
Bouzov  •  Foto: jircak 3. Jak se staví středověký hrad		13,00		15,00		16,00
4. Hrad z ptačí perspektivy		15,00		16,00		17,00

 

Polední přestávka pokladny je od 12:00 hodin do 12:30 hodin.

Vstupné je stanoveno cenovým výměrem platným pro příslušný rok a vydaným Národním památkovým ústavem, územní odborné pracoviště Olomouc. Výměr je k nahlédnutí u pokladny a v kanceláři správy památkového objektu.