Jestliže Paříž pozorují turisté z Eiffelovky, Lisabon z plošiny výtahu Santa Justa a Prahu z Petřínské rozhledny, je celkem logické, že také Svobodná spolková republika Kraví hora potřebuje „věž“, z které by se daly přehlédnout její nekonečné vinohrady a pohlédnout, co se děje v nedalekém „zahraničí“. A právě k tomuto účelu byla v roce 2006 zbudována dřevěná rozhledna. Oficiálně se ovšem uvádí, že místní řemeslníci tuto vinařskou rozhlednu postavili v euforii z vítězství obce Bořetice v celostátním kole soutěže Vesnice roku 2005. Finanční odměna, spojená s touto trofejí, byla zřejmě využita právě pro stavbu rozhledny na Kraví hoře.

Z různých informačních materiálů se o rozhledně můžete dozvědět, že se nachází v nadmořské výšce 272 metrů (poměrně často se však uvádí i hodnota 277 m), v místě, které turistické rozcestníky označují jako Olbramy a které se nachází mezi obcemi Bořetice a Němčičky. Veřejnosti „v plen“ byla předána 11. června 2006 (původně však bylo v plánu ďábelsky magických 6-6-6, ale ti nahoře to překazili nepřízní počasí) a její návštěvníci se mohou těšit na výstup k zastřešenému Ochozu a neobvyklé pohledy na Novomlýnské nádrže, Pavlovské vrchy, hřebeny Kyjovské pahorkatiny i roviny Dolnomoravského úvalu. Ale hlavně na okolní vinařské tratě a sousední vinařské vesničky.

Rozhledna Kraví hora je vysoká 15 metrů a je čtyřpatrová (nebo čtyřpodlažní se zastřešeným ochozem). Na její nejvyšší vyhlídkovou plošinu, nacházející se ve výšce 12 metrů nad zemí, vede celkem 65 schodů (někde se uvádí jen 57). Podobu rozhledny navrhl starosta Bořetic Václav Petrásek, který využil statického výpočtu Ing. Miroslava Šalplachty z Prahy. Stavbu rozhledny následně provedli místní tesaři pod vedením Františka Sýkory, přičemž celkové náklady činily přibližně 380.000,- Kč.

A o tom, že se jedná o místo turisty hojně navštěvované, svědčí nejlépe fakt, že kolem této rozhledny vede zelená a žlutá TZ i Modrohorská cyklostezka. Dřevěná rozhledna na Kraví hoře je celoročně volně přístupná a v její těsné blízkosti se nacházejí stejně stará boží muka sv. Huberta.

A na závěr jedna kuriozitka: Tato dřevěná vyhlídková věž, která se rychle stala symbolem Kraví hory (i když se vlastně tyčí až kousek za hranicí svobodné republiky) a oživila zdejší turistický ruch, bývá střídavě označována jako „nad Kraví horou“, „na Kraví hoře“ i „pod Kraví horou“. Zkuste uhodnout, která varianta je správná.