Bílý kámen je se svými 948 m nadmořské výšky nejsevernějším vrcholem Hraběšické hornatiny. Dnes už zarostlý vrchol v minulosti asi poskytoval moc krásné výhledy, což nám dokládá snímek z publikace Jeseníky od šumperského fotografa Ivo Netopila. V literatuře se uvádí, že své pojmenování vrchol dostal podle skalek z bílého křemene, které dosahují až třímetrové výše. Podle obrázku již zmíněného fotografa vidíme takovýto pás bílých a okrových skalek mezi mladými smrčky někde na ssz svahu pod vrcholem a pohled na Ztracené kameny v dáli a hlavní hřeben Hrubého Jeseníku dokazuje, že hora nedostala název podle shluku kvarcitových skalek (tvořících jakousi skalní dědinku), která od vrcholového hřebene spadá z vyšlapaného chodníčku východním směrem dál odtud... Dnes, když je vrchol zarostený mladým jehličnatým lesem, těžko se ve vysoké trávě mezi smrčky hledají pěšinky, které by nás přivedly k nějakému vyhlídkovému bodu. Přesto tady ale takové místo existuje a přišel jsem na něj doma při studiu fotografií. Na starším snímku z vrcholu Bílého kamene s těmi skalkami, trčí ta poslední asi 100 m daleko nad samou hranou svahu. Při zvětšení na Mapy.cz na tomto místě naleznete ikonku skály a ikonku půlkruhového výhledu. A konečně: do fotografické publikace Jeseníky od Netopila je zařazen také snímek s pohledem na celé sedlo Skřítek, který fotograf pořídil z nějakého výhledového místa Pod Ztracenými kameny. Za motorestem Na Skřítku je vidět linie nejvyššího hřebene Hraběšické hornatiny a ze stráně prvního vrcholu na nás mrká nějaká bílá skvrnka.

Stačilo vzít lupu... a místo skvrnky se na mne usmívá jakési mohutné bělostné skalisko! Teď už nezbývá, než dostat se brzy do těchto končin a potvrdit, že se jedná o ten "pravý" Bílý kámen, podle kterého nese vrchol své jméno. Přiznám se, že jistý jsem si byl už, když jsem se díval na fotografie skály a propasti ve článku Skřítecká rokle od Aleše... ale tento fakt jsem ověřoval v terénu až na začátku srpna, kdy jsme byli s manželkou v Jeseníkách na krátké dovolené. Takže: cesta k propasti na Skřítku a Bílému kameni je od motorestu naprosto shodná, neboť mohutná, až 40 m vysoká šedivá skalní stěna nad Skříteckou roklí je součástí skály Bílý kámen! Okolo propasti vede k jejím vrcholu strmý chodníček a teprve zblízka vidíme, že skála se otevírá světu jen jednou vysokou stěnou a na samém jejím temeni je přilepena ukloněná nádstavba z bělostného křemene. (Takže ve skutečnosti dostala hora pojmenování právě podle této skály, která je od vlastního vrcholového hřebene vzdálena asi 150 m! Při přístupu k ní shora se jeví člověku jako skalka, ale zároveň je poslední zábranou před pádem do strašné hlubiny, neboť skalní stěna směrem na ssz spadá kolmo až na samé dno "propasti" na Skřítku!!

Vrcholová plošinka za bílou skalkou z křemene nabízí z bezpečného místa skutečně přenádherný půlkruhový výhled. Kochat se můžete nejen hradbou hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, ale také pohledem na členitou krajinu Sobotínska a Šumperska a za mořem kopců a hor zahlédnete také siluetu Králického Sněžníku.